Other
Published: 16. 8. 2012

Stanovisko Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., k pořadu Českého rozhlasu 1 Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 14. 8. 2012 s Cyrilem Höschlem

Dne 14. 8. 2012 proběhl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem o jeho prohlášení, že v ČR není dost žen-expertek na vědecký výzkum, a proto o jeho dalším směřování rozhodují zejména muži. Rozhovor byl i o tom, zda by se mělo ve vědě dbát na rovné zastoupení mužů a žen.[1]

 

Dne 14. 8. 2012 proběhl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem o jeho prohlášení, že v ČR není dost žen-expertek na vědecký výzkum, a proto o jeho dalším směřování rozhodují zejména muži. Rozhovor byl i o tom, zda by se mělo ve vědě dbát na rovné zastoupení mužů a žen.[1]

 

NKC ženy a věda vítá, že se média a významné osobnosti české vědy i vědních politik, jako je Cyril Höschl, otevřeně začínají věnovat a vyjadřovat k problematice genderové rovnosti ve vědě a zastoupení žen v rozhodovacích pozicích vědy.

 

Rády bychom poukázaly na zásadní aspekty řečeného.

Z důvodu nízké obeznámenosti s problematikou genderové rovnosti i postavení žen v české vědě byly v pořadu uvedeny některé nepřesnosti, k nimž cítíme potřebu se alespoň z části vyjádřit:

 

Z hlediska podílu žen na rozhodování o vědě je ČR na 24., tedy na druhém místě od konce z evropských států. Co se týká rozhodování, je před ČR i Švýcarsko, které zmiňuje prof. Höschl jako příklad země, kde ženy získaly volební právo až velice pozdě, v roce 1971![2]

 

Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., od roku 2009 vydává Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, které dokumentují nízké zastoupení žen jak na vertikální ose (tj. z hlediska postavení žen v rámci hierarchie pozic), tak horizontální ose (tj. z hlediska zastoupení žen v jednotlivých oborech). Tyto Monitorovací zprávy jsou distribuovány odpovědným orgánům, včetně Rady pro výzkum, vývoj a inovace jako poradnímu orgánu vlády. Je tedy nutné ohradit se proti nařčení z ideologie a nutnosti vrátit se k sociologii a demografii – tyty studie v ČR existují.[3]

 

Prof. Höschl poukazuje na nutnost evolučního přístupu, nenásilnost, na to, že věci se samy spraví postupně. Dostupná data však ukazují, že navzdory značnému nárůstu zastoupení žen mezi studujícími vysokoškolského studia, včetně doktorského stupně, v posledních dekádách, zůstává zastoupení žen ve vědě přinejmenším od roku 2001 naprosto neměnné.[4]

 

Prof. Höschl poukazuje na nedostatečný „pool“, ze kterého by bylo možné ženy vybrat, a na druhou stranu na fakt, že na pozicích, kde se provádějí nominace a výběr, ženy zastoupeny prakticky nejsou. Zde jsou smíšeny dva aspekty:

 

a)      Pool žen je skutečně menší než pool mužů – ženy tvoří cca jednu třetinu výzkumných pracovníků a pracovnic ve vědě. Nicméně rozhodovací a poradní grémia sestávají z velice malého počtu osob – je proto otázka, zda je rozumné a smysluplné nemít v těchto pozicích ty nejlepší z nejlepších – ženy i muže. I když žen na těch nejvyšších pozicích je méně, měl by se výběr zaměřovat skutečně na kvalitu. Stávající praxe však spíše odráží určitý nerozumný přístup založený na „kvótě“ mužů v celkovém poolu vědců a vědkyň, a ne na té tak často traktované kvalitě. Pokud vybíráme do rozhodovacího grémia 20 nebo i 100 osob, je vysoce pravděpodobné, že na základě hlediska kvality by zastoupení žen mělo být blízko parity.[5] Prof. Höschl používá příměr pytlíku se 70 % červených a 30 % bílých kuliček. V případě výběru expertů ale nejde o náhodný výběr a pravděpodobnost, jde – jak sám prof. Höschl říká – o kvalitu. Lze předpokládat, že mezi těmi 30 % „bílých kuliček“ se najde dostatečný počet špičkových vědkyň na stejné kvalitativní úrovni jako v souboru 70 % „červených kuliček“. Z tohoto důvodu argumentaci celkovým poolem nepovažujeme za relevantní.

 

b)      Druhým faktorem je vysoká maskulinizace rozhodovacích pozic. To, že na pozicích, kde probíhají nominace do expertních a poradních orgánů, jsou zastoupeni téměř výhradně muži, vede k tomu, že jsou do dalších pozic nominováni opět téměř výhradně muži. Tento proces je v odborné literatuře popsán jako „homosocialibilita“. Tento fakt například odráží i Akademická prémie AV ČR a Purkyněho stipendium AV ČR, které nebyly během své historie ani jednou uděleny ženě-vědkyni. Je ale reálné předpokládat, že v AV ČR není ani jedna vědkyně, která by v hodnocení obstála stejně dobře nebo lépe než mužští kolegové, kteří toto nejvyšší ocenění dostali? A stejně tak, je reálné předpokládat, že v zahraničí jsou pouze špičkoví badatelé se zájmem vrátit se zpět do Čech, ale žádné badatelky, které by bylo možné nominovat na Purkyněho stipendium? Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v minulosti upozornilo AV ČR, že tento fakt bezpochyby bude mít dopad na to, jak jsou obě tato ocenění vnímána – jako hájemství určené pouze mužům.

 

Prof. Höschl poukazuje i na to, že v hornictví také není stejné zastoupení žen jako mužů a že ve školství je žen více, zejména na nižších stupních. Tuto argumentaci považujeme za demagogickou z několika důvodů:

 

a)      Základní školství je dlouhodobě podfinancované, neprestižní a vysoce náročné. Tuto práci jsou v současných podmínkách ochotné vykonávat z mnoha důvodů spíše ženy (platy jsou na muže příliš nízké, nedostatečná sociální prestiž, předsudky týkající se práce mužů s malými dětmi). Pokud by například v politice byly platy a distribuované zdroje stejně nízké jako v základním školství, zcela jistě by došlo k velice rychlé feminizaci politiky.

 

b)      Věda má zcela jiné postavení než hornictví. Není tak fyzicky náročná (i když o vysilující a náročné povolání v případě výzkumu zcela jistě jde). Především ale věda požívá nepoměrně větší prestiž a má ve společnosti nepoměrně větší moc. Ovlivňuje život celé společnosti, jak ostatně dokládá i dokument Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ale zejména jde v oblasti tvorby politiky výzkumu, vývoje a inovací a práce Rady pro výzkum, vývoj a inovace o značnou část veřejných prostředků ze státního rozpočtu – cca 25 miliard Kč ročně – které přispívají daňové poplatnice a poplatníci. Vzhledem k tomu, že jde o oblast veřejné politiky, je nutné, aby o jejím směřování rozhodovaly jak ženy, tak muži, neboť tvoří zhruba stejnou část české společnosti.

 

Prof. Höschl také přiznává, že se Rada pro výzkum, vývoj a inovace dosud tématem genderové rovnosti nezabývala. Podle jeho názoru to není v její kompetenci. Již v naší tiskové zprávě k dokumentu Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne 30. 7. 2012[6] uvádíme:

 

„Česká republika se k naplňování strategie genderového mainstreamingu zavázala hned v několika nadnárodních i národních dokumentech.[7] Také veškeré dokumenty, které jsou předkládány na jednání vlády, mají být posouzeny mimo jiné s ohledem na jejich případný dopad na ženy a muže.[8] To vše však selhává. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, pod níž vědní politiky včetně dokumentu Priority VaVaI spadají, nejenže neplní, nebo není schopna tyto závazky plnit, nevyužívá ani možnost požádat o stanovisko Radu pro rovné příležitosti žen a mužů, která se genderovou problematikou na úrovni státních politik zabývá.[9]

 

 

Vzniklou situaci vnímáme jako pozitivní začátek diskuse, která povede ke zvýšení informovanosti i ke zvýšení genderové citlivosti k jednotlivým aspektům problematiky genderové rovnosti ve vědě.

Považujeme za klíčové vést debatu s odpovědnými orgány na téma mizivého zastoupení žen na rozhodovacích pozicích vědy a nutnosti vědní politiky reflektovat zájmy celé české společnosti, žen a mužů.

 

Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., je připraveno vést diskusi s odpovědnými orgány státní správy i výzkumných a univerzitních pracovišť o problematice nízkého zastoupení žen na rozhodovacích pozicích vědy i o problematice genderové rovnosti ve vědě. Uvítáme, pokud odpovědné orgány k této problematice přistoupí skutečně odpovědně a s vážností, jaké se tomuto tématu dostává v ostatních evropských zemích.

 

Kontakt:

Mgr. Marcela Linková

Národní kontaktní centrum – ženy a věda

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

marcela.linkova@soc.cas.cz

tel: 604 239 802

 

[1] http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2698357. Přepis zde: http://1url.cz/iuxO.

[2] Viz EC. 2012. „She Figures 2012, leaflet.“ Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/she_figures_2012_en.pdf.

[3] Tenglerová, H. 2011. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2010. Praha: Souijatý ě a aktivity na anford Gendered Inovation: z genderové  zkoumání problematiky týkající se žen, nebo ženské perspektivyhSociologický ústav AV ČR, v.v.i.; Tenglerová, H. 2010. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2009. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.; Tenglerová, H. 2009. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2008. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Dostupné z: http://www.zenyaveda.cz/html/index.php?s1=1&s2=3&s3=24&s4=2&s5=0&s6=0&m=1&typ=clanky&recid_cl=2606. A dále viz další publikace Národního kontaktního centra – ženy a věda na: http://www.zenyaveda.cz/html/index.php?s1=1&s2=8.

[4] Tenglerová, H. 2010. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2009. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Dostupné z: http://www.zenyaveda.cz/html/downloaddoc.php?id=288; EC. 2012. „She Figures 2012, leaflet.“ Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/she_figures_2012_en.pdf

[5] Mezi rektory veřejných vysokých škol 4,2 %, ředitelek ústavů AV ČR bylo 16,2 %, v Radě pro výzkum, vývoj a inovace 9,3 %. Žádná žena není ve vedení Grantové ani Technologické agentury ČR: http://www.cec-wys.org/docs/Monitorovaci_zprava_2010.pdf.

[6] http://www.cec-wys.org/docs/NKC%20k%20Priorit%E1m%20VaVaI_final_final.pdf.

[7] European Commission. 2010. „Strategy for equality between women and men 2010–2015.“ Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52010DC0491:EN:NOT; OSN. 1995. „Pekingská akční platforma.“ Dostupné z: http://www.un.org/womenwatch/daw/beijing/platform/decision.htm; ÚV. 2001. „Usnesení č. 456 z 9. května 2001 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen v roce 2000.“ Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/87583366F322678BC12571B6006CC09A.

ÚV. 2011. „Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí žen a mužů v ČR.“ Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovne-prilezitosti/oddeleni/dokumenty/Usneseni-Priority-2011.pdf.

[8] ÚV. 1998/2011. „Jednací řád vlády.“ Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/jednaci-rad-vlady-91200/.

[9] Přitom Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů předložila již v roce 2010 vládě podnět týkající se institucionálního zabezpečení rovných příležitostí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Oblast VaVaI, která dominantně spadá do gesce údajně poradního orgánu Rady pro výzkum, vývoj a inovace, zůstává mimo vládní systém zabezpečení rovných příležitostí.

Attached files