Projekt mapuje faktory, zdroje a souvislosti procesů a mechanismů genderových nerovností na českém trhu práce v souvislosti se změnami české společnosti po roce 1989 a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Projekt využívá kvalitativní sociologickou metodologii, zarámovanou sekundární analýzou dat z kvantitativních sociologických šetření, přičemž důraz je kladen na biografické vyprávění žen v různých fázích životního cyklu a v situacích, kdy jsou ohroženy znevýhodněním na trhu práce (zkušenost s nezaměstnaností) v kombinaci s kategoriemi: fáze mateřství, výše dosaženého vzdělání a věk.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 29, zobrazeno 1 - 10)
Pomocí kvantitativní analýzy dat autorka identifikovala faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, a identifikovala rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti v současné době posiluje. Kvalitativní analýza dat vedla k předložení takového modelu bezdětnosti a prodlužování období bezdětnosti, který respektuje definice a vnímání vlastní bezdětnosti konstruované bezdětnými muži a ženami.
Na pozadí historického vývoje české společnosti a v kontextu teoretických přístupů feministické sociologie ke studiu pracovní a rodinné sféry analyzujeme biografické rozhovory se ženami různých věkových skupin v různých fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce.
Kapitola se zabývá vývojem pozice žen na trhu práce a vývojem podmínek kombinace práce a rodiny historicky od 50. let 20. století do současnosti. Argumentujeme, že vysoká zaměstnanost žen neznamená automaticky ženskou emancipaci a naplnění jejich občanských práv ve společnosti, která je založena na genderovém kontraktu s genderovým uspořádáním sféry práce a rodiny jako stojících v opozici. Kapitola je založena na analýze historických statistik, práva a dat dostupných šetření.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz mediální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz sociální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Poukazujeme na rozsah tohoto problému, jeho souvislosti a jeho zobrazování v médiích. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz sociální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Poukazujeme na rozsah tohoto problému, jeho souvislosti a jeho zobrazování v médiích. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz sociální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Poukazujeme na rozsah tohoto problému, jeho souvislosti a jeho zobrazování v médiích. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Autorky v článku mapují teoretické argumenty genderové dimenze sociálního státu. Navrhují tři integrální dimenze konceptualizace rodičovství v české společnosti a na trhu práce: 1) právo být rodičem a právo pracovat, 2) rovnost či nediskriminaci v rodičovství, 3) příležitost dosáhnout kombinace pracovního a soukromého života.
The paper focuses on organisations and the conditions for working parents in terms of combining work and care and how those conditions are set up and negotiated in organisations. The research draws on three case studies comparing pairs of companies active in the Czech Republic and in one of the following countries – Germany, France, and Sweden – in the field of engineering.
Jaké faktory mají vliv na rozhodování bezdětných třicátníků a třicátnic o tom, zda se stát rodičem? Využívání nových příležitostí a změna ideálního věku pro zahájení rodičovství legitimizuje prodlužování období bezdětnosti, ale odložení založení rodiny vede k tomu, že se rodičovství stává stále více zvažovaným vzhledem k dalším okolnostem života. Důraz na pracovní situaci a volnočasové aktivity je tím, co odlišuje úvahy o zahájení rodičovství bezdětných od stejně starých rodičů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter