V tomto projektu se zaměřuji na studium vytváření, užívání a proměn společenskovědních znalostí při jejich pohybu mezi vědou a společností. Směřuji k porozumění odlišnostem mezi režimy zacházení s věděním v oblasti přírodních a technických oborů a společenskovědních oborů a postavení a role společenskovědního výzkumu v tzv. znalostní společnosti. Teoreticky a konceptuálně navazuji na interdisciplinární studia vědy a technologií (STS), především na přístupy vycházející z teorie sítí–aktérů. Tato studia sledují kolektivní a distribuované procesy vytváření a užívání znalosti a zkoumají mechanismy jejich stabilizace a destabilizace a jejich singularizace a připisování určitým aktérům. Výzkum bude postaven na extenzivním studiu zahraniční literatury, sekundární analýze vlastních výzkumů a originálním kvalitativním výzkumu (studium dokumentů, individuální a skupinové rozhovory, studium mediálního diskurzu), jehož jádrem budou dvě případové studie vytváření a užívání znalosti 1. v případě „romské problematiky“; 2. v tématice „trvale udržitelného rozvoje“.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 9, zobrazeno 1 - 9)
Kapitola se zabývá morální a politickou ekonomií vědy, využívá přitom pojetí "režimů uspořádání" Johna Lawa. Na základě etnografického výzkumu v sociálněvědní akademické instituci diskutuje režimy uspořádávání, tak jak se rozehrávají v současné transformující se české vědě a analyzuje mocenské strategie uplatňované prostřednictvím specifické definice režimů a přepínání mezi nimi.
V první části studie se věnuji otázce toho, co vědní politiky nazývají společenským nebo vnějším „impaktem“ sociálních věd a jeho vykazování v systémech hodnocení výzkumu. Diskutuji „logiku výkazu“ a různé možnosti, limity a podoby, kterých tato logika nabývá v hodnocení výzkumu v České republice a ve Velké Británii. Vedle ní stavím „logiku účasti“, tak jak je rozvíjena v praxi participativního výzkumu a veřejné sociologie.
Technology has become a key vehicle and index of the societal impact of science. Technology’s dominant image, both in science and technology studies (STS) and in science policies, is one of a material device or a complex procedure using machines with origins in natural science disciplines. This article inquires into the vehicles and forms of societal impact in the case of the social sciences.
Science policies and science studies largely share an understanding of scientific knowledge and objects as immutable mobiles. This article shows how the analysis of research assessment in a non-Anglophone country and its effects on social sciences can shed new light on this shared notion.
Recently there have been pleas for STS to make a difference in how science policies are constructed and enacted. Much less remarked upon is the possibility that there may be troubling alignments between science studies and research policies in the form of shared conceptual, epistemological and methodological assumptions. Both have come to emphasise material outputsand visible activity, obscuring other processes, relationships and orderings involved in science work.
I argue in this chapter that we do not need, in STS, to be concerned with losing theory (to descriptions and stories, fieldwork, practice or politics), rather recognizing different forms in which theory is and can be practiced. Along that line, we create a space to further decenter STS theory from masculinity, professional community and the (lab) natural science epistemic order.
Kapitola přináší rozšíření a nuancování pojmu depolitizace, vymezeného již v samotném názvu – Od roztržky ke sporu. První pojem je spjat s barthesovským zpochybňováním dosavadních samozřejmostí a daností, které následně vede k iniciování sporu; tento druhý aspekt depolitizace lze označit za schmittovský a spočívá v uznání politické, tj. nerozhodnutelné povahy sporu a v přistoupení na ko¬existence legitimních nepřátel.
Recenze na knihu Hodné holky se dívají jinam: Feminismus a pornografie autorky Kateřiny Liškové.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter