Týdny vědy a techniky

Týden vědy a techniky 2018 v Sociologickém ústavu

5. - 9. 11. 2018
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1

Sociologický ústav AV ČR v rámci letošního Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR nabízí řadu tématických přednášek našich vědkyň a vědců. Zejména spolu se studentkami a studenty středních škol jsou zváni i zájemci z řad veřejnosti, na každou přednášku je však třeba se registrovat. Vstup na všechny přednášky je tradičně zdarma.

TVT 2018

Týden vědy Akademie věd ČR (www.tydenvedy.cz) je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.

Návštěvníci Sociologického ústavu AV ČR se mohou registrovat zdarma do naší knihovny, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. V nabídce jsou pak následující přednášky, které jsou určené zejména studentům a studentkám středních škol, registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi.

Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení: tiskove@soc.cas.cz, případně na telefonu 210 310 217. Přednášky probíhají na adrese Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Konkrétní termíny přednášek budou postupně doplňovány.

Jana Stachová: Lesy ve veřejném zájmu?
V době probíhajících klimatických změn jsme svědky zásadního obratu v přístupu k lesu. Ačkoliv si stále udržuje svoji hlavní produkční funkci, jeho environmentální funkce se dostávají stále více do středu zájmu. Přednáška je věnována vztahu české veřejnosti, jak odborné, tak laické, k lesům a hospodaření v nich. Výsledky výzkumného projektu v rámci Strategie AV21 Rozmanitost života a zdraví ekosystémů, Les jako součást krajiny a zdroj poznání, naznačují, že veřejnost spolu s odborníky z řad zastánců prosazujících změny směrem k přírodě blízkému hospodaření v lesích, považuje za důležité udržet a výrazně podporovat mimoprodukční funkce lesa. Příznivci tradičního způsobu hospodaření berou tento obrat na vědomí, nicméně poukazují na to, že žádoucí podoba lesa je sociálním konstruktem, odvislým od toho, jak se téma daří prezentovat v mediálním potažmo politickém prostoru.

Jaroslava Pospíšilová: Řídit stát jako firmu?
Nejen v České republice vstupují do politiky úspěšní podnikatelé, kteří slibují voličům, že své zkušenosti s efektivním řízením velkých firem dokáží využít při řízení státu. Řídit stát efektivně, bez zbytečného politikaření, bez korupce, protože peněz si vydělají dost, slibuje nejen Andrej Babiš a jeho ANO 2011, ale i Donald Trump v USA či Boris Kollár na Slovensku. Ekonomické teorie demokracie rovněž nahlížejí na stát jako na podnik, kde voliči (občané) jsou de facto majiteli a jimi zvolení politici jsou vrcholovými manažery, kteří jsou pověřeni řízením státu. Opravdu může demokratický stát fungovat jako velká firma? V přednášce si ukážeme, jaké jsou výhody ekonomického přístupu k demokracii a jaká jsou úskalí tohoto konceptu.

Andrea Beláňová: Sekty anebo nová náboženská hnutí v ČR
Ačkoliv je Česko považováno za jednu z nejateističtějších zemí na světě, působí v ní množství malých náboženských uskupení. Tyto skupiny jsou často označovány jako tzv. "sekty" či "kulty" a jejich legitimita bývá zpochybňována jak v médiích, tak v akademických kruzích. Přednáška se zaměřuje na přehled nejvýznamnějších nových náboženských hnutí v Česku a jejich přítomnost ve veřejném prostoru. Věnuje se také otázce jejich případné společenské nebezpečnosti.

Kamila Fialová: Jak se daří lidem v Česku v životě a zaměstnání? Možnosti měření a hodnocení lidského blahobytu
Často se hovoří o tom, že se ekonomické přibližování Česka západní Evropě zpomalilo a že ekonomická úroveň, včetně výše mezd, u nás stále zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Blahobyt lidí však není dán pouze stavem hospodářství či dynamikou ekonomického růstu, nýbrž pokrývá mnoho oblastí. Ekonomická stránka není pro hodnocení lidí zdaleka nejdůležitější, neméně důležitými oblastmi jsou zdraví, vzdělání, či životní spokojenost. Přednáška má za cíl nahlédnout možné způsoby měření lidského blahobytu, a to od čistě ekonomických přístupů, přes složitější ukazatele zohledňující další sociálně-environmentální aspekty současného života lidí, až po pojetí, které bere v potaz udržitelnost kvality života do budoucnosti. Zvláštní pozornost bude věnována subjektivnímu vnímání blahobytu. Zároveň se pokusíme zhodnotit, jak si Česko stojí v mezinárodním srovnání podle jednotlivých ukazatelů.

Jan Červenka: Subjektivní indikátory sociálně-ekonomického vývoje
Vedle objektivních ukazatelů, jimiž se měří ekonomický a sociální vývoj v zemi a které vycházejí ze statistických výkazů shromažďovaných a zpracovávaných příslušnými institucemi (ČSÚ, ČNB aj.), jako např. hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti, průměrná mzda a podobně, existuje řada subjektivních indikátorů, jež pocházejí z výsledků často opakovaných kvantitativních sociologických šetření a výzkumů veřejného mínění. Přednáška se bude zabývat tím, jaký vztah mají tyto subjektivní indikátory k sociálně-ekonomické realitě, jaká je jejich výpovědní hodnota a jaké se objevují problémy a chyby v souvislosti s jejich vznikem a interpretací.

Markéta Švarcová: Ženy a podnikání
Prezentace je zaměřena na ženy podnikatelky a jejich postavení na trhu práce. Upozorňuje na rozdíly mezi muži a ženami v oblasti podnikání a to jak z hlediska jeho právního a legislativního ukotvení, tak z perspektivy daňového zatížení. Prezentace představuje aktuální situaci podnikatelek především v kontextu jejich narůstajícího počtu a možných nevýhod spojených s podnikáním. Zmiňuje oblasti trhu práce, ve kterých ženy podnikají nejčastěji, a zaměřuje se na důvody a motivace žen pro vstup do podnikání. Upozorňuje tak na skutečnost, že podnikání nemusí být dobrovolnou volbou, ale spíše důsledkem nedostatečné flexibility pracovního trhu v Česku. Příspěvek je rovněž věnován historickým kořenům podnikání na pozadí vývoje uspořádání genderových rolí a postavení žen na trhu práce ve 20. století včetně uvedení konkrétních příkladů významných podnikatelek této doby. Prezentace pracuje s modely, na kterých budou studentům a studentkám představeny kategorie žen podnikatelek, které jsou nejvíce ohroženy riziky podnikaní. Jedná se o interaktivní formu kooperace, v jejímž rámci bude s posluchači diskutováno, co může být ohrožujícími faktory například pro ženy, která začaly podnikat těsně po ukončení studia nebo naopak v předdůchodovém věku. Řeč bude rovněž o podnikání matek s malými dětmi a v neposlední řadě bude zmíněna i situace migrantek, které podnikají na území Česka. Závěrem budeme diskutovat o tom, co by mohlo ženám v rámci jejich podnikání pomoci.

Věra Patočková: Volný čas
Volný čas je významnou součástí každodenního života obyvatel moderní společnosti. Sociologické výzkumy se zaměřují nejen na to, jak často se lidé ve svém volném čase věnují vybraným aktivitám, ale zabývají se i dalšími otázkami spojenými s volným časem. V přednášce si mimo jiné přiblížíme, za jak důležité lidé považují volný čas a práci, s čím si volný čas spojují, jak jde dohromady pracovní doba s rodinou nebo společenskými závazky, jak často se lidem stává, že musí pracovat ve svém volném čase nebo zda mají dostatek času na své koníčky a zájmy. Zaměříme se především na to, jak na tyto otázky odpovídají Češky a Češi, ale v některých případech uvedeme srovnání s odpověďmi obyvatel Slovenska či jiných států.

Romana Marková Volejníčková, Kristýna Pospíšilová: Týká se to nás všech - rozdíly v odměňování žen a mužů
Představíme si aktuální poznatky z oblasti rozdílů v odměňování mezi muži a ženami. Zaměřujeme se na příčiny toho rozdílu od těch kulturních (společenská očekávání od mužů a žen), přes strukturální (ovlivněné strukturou trhu práce), systémové (ovlivněné systémy odměňování), až po individuální faktory (pohlaví, věk, vzdělání atd.). Graficky srozumitelným způsobem ilustrujeme rozdíl v odměňování žena mužů např. v různých oborech/zaměstnáních, podle vzdělání, věku, kolektivní smlouvy, z mezinárodní perspektivy i z pohledu dlouhodobého vývoje. Také upozorníme na některé negativní následky nerovného odměňování žen a mužů jako je např. ohrožení chudobou, nízké důchody žen či dopady na jednotlivce, ale i celé rodiny. Závěrem zmíníme příklady dobré praxe ze zahraničí ale i z Česka a představíme konkrétní rady, jak bojovat za snižování rozdílů v odměňování žen a mužů.

Petr Gibas: O zahrádkách, přírodě ve městě a územním plánování
S Petrem Gibasem se podíváme do zahrádkových osad v Praze, představíme si jejich minulost a ukážeme si, čím jsou (z pohledu rozvoje města a městského života) zajímavé. Protože zahrádky ve městě čelily a do značné míry stále čelí hrozbě zrušení, podíváme se blíže na to, proč se zahrádky v minulosti budovaly i rušily a jaký že zápas se o ně vlastně vedl a vede. Boj o zahrádky je jen jedním z mnoha lokálních bojů o město a městskou přírodu a my jej využijeme jako příklad k diskusi toho, co všechno městskou přírodu tvoří, nakolik patří do města a kdo má (mít) moc nad tvorbou městského prostoru. Ukážeme si, co je právo na město a jak nám může společenská věda pomoci městu porozumět i jej utvářet a proměňovat.

Johana Chylíková, Martin Vávra, Tomáš Čížek: Osudové osmičky v sociologickém výzkumu. Postoje lidí v historii a o historii
Členové týmu sociálněvědního datového archivu nás vezmou na projížďku moderní historií Česko/o-slovenska a ukáží, co si mysleli jeho občané a občanky v různých dobách. Zastaví se ve všech osudových letech moderní české/o-slovenské historie - 1918, 1938, 1948, 1968 a 1989. Jaké mínění o politice měli lidé v roce 1948? Jaký měli názor na vpád sovětských vojsk v roce 1968? A co si myslí současní lidé o Mnichovské dohodě z roku 1938? Tyto a další otázky týkající se turbulentního 20. století zevrubně probereme.

--

Samostatná akce konaná Národním kontaktním centrem - gender a věda:
prof. PhDr. Dana Musilová, CSc.: Žena mezi prací a domácností v první polovině 20. století

pondělí 5. listopadu, hlavní budova AV ČR, Národní 3, Praha 1

Jak se proměňovaly názory veřejnosti na ženskou práci v 19. a 20. století? Jak to bylo s prací žen v rodinných živnostech a podnicích? Pracovaly ženy z lásky k rodině? Zhroutila by se společnost, kdyby ženy přestaly vykonávat domácí práce?Historička a profesorka Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Dana Musilová se specializuje na dějiny 20. století a genderovou historii. V přednášce, pořádané Národním kontaktním centrem pro gender a vědu Sociologického ústavu AV ČR, se bude zabývat otázkami počátků placené ženské práce, jak a kdy vznikaly specificky ženské profese, za jakých okolností a s jakými výsledky se ženy domáhaly vstupu do tzv. mužských povolání a rovného přístupu na trh práce. Neopomene ani dobový pohled veřejnosti na profesní činnost žen.

--

Dovolujeme si Vás upozornit, že všechny akce uvedené výše jsou veřejné. Z jejich průběhu jsou pořizovány fotografie a videozáznamy pro reportážní účely a propagaci festivalu Týden vědy a techniky AV ČR na webu a sociálních sítích. Pokud si nepřejete být na těchto záznamech, obraťte se přímo na naše kolegy zde v místě konání nebo tak učiňte zpětně na e–mailu: tiskove@soc.cas.cz.

 

Připojené obrázky