Co vlastně znamená být doma? Je domov konkrétní místo, pocit sounáležitosti, výsledek každodenní péče, nebo také prostor mocenských vztahů a nerovností? Právě domovu se věnuje hlavní téma nového čísla Sociologického bulletinu České sociologické společnosti. Výraznou stopu v něm mají také výzkumnice a výzkumníci ze Sociologického ústavu AV ČR.
Sociologický bulletin 2025, který vyšel v květnu 2026, nabízí prostor pro poněkud volnější a méně formální sociologickou debatu, než bývá obvyklé v klasických akademických časopisech. Vedle hlavního tematického bloku přináší rozhovor, představení aktuálních výzkumů, studentské reflexe, texty o sociologii a umění nebo zprávy z konferencí. Ústředním tématem posledního čísla je domov – nikoli pouze jako fyzické místo k bydlení, ale jako mnohovrstevnatá zkušenost spojená se soužitím, péčí, bezpečím, mocí i nerovnostmi.
Domov nevzniká sám od sebe
Sociální geograf a antropolog Petr Gibas v textu Doma je doma zpochybňuje zdánlivou samozřejmost domova jako pevně vymezeného a bezpečného místa. Ukazuje jej spíše jako něco, co se neustále vytváří prostřednictvím vztahů, každodenních činností a péče. Vychází přitom ze svého dlouhodobého výzkumu zahrádkových osad. Zahrádka podle něj není pouze místem rekreace či pěstování, ale může být prostorem přináležení a součástí domova. Péče se zde navíc netýká pouze lidí, ale také rostlin, dalších živých organismů a okolního prostředí. Domov se tak ukazuje jako proces „péče o život“, který může přesahovat hranice bytu či domu.
Na otázku, kde může vznikat domov, navazuje antropolog Petr Vašát v příspěvku Domov mezi „slumem“ a nocležištěm. Zaměřuje se na zdánlivě paradoxní spojení domova a bezdomovectví. Připomíná, že bezdomovectví nelze chápat pouze jako absenci střechy nad hlavou a že i lidé žijící v provizorních či neformálních podmínkách vytvářejí vztahy k místům, sítě péče a vlastní podoby domova. Zároveň upozorňuje, že lidi bez domova bychom neměli vidět jen jako pasivní oběti proměn měst, ale také jako aktéry, jejichž každodenní jednání se na podobě města samo podílí.
Když domov není bezpečným místem
Od představy domova jako samozřejmého útočiště se ještě výrazněji odklání socioložka Blanka Nyklová v textu Domov a násilí, domácí násilí, násilí doma. Ukazuje, že už samotný pojem „domácí násilí“ skrývá řadu problémů. Násilí v blízkých vztazích nelze podle ní vysvětlovat pouze tím, co se odehrává za dveřmi konkrétní domácnosti: je spojeno s širšími společenskými a genderovými nerovnostmi a má také výrazný politický rozměr. Text se věnuje rovněž obtížím a etickým otázkám výzkumu násilí – včetně psychické zátěže lidí, kteří jej zkoumají. Domov zde přestává být automaticky synonymem bezpečí a stává se jedním z míst, na nichž lze sledovat fungování širších společenských vztahů a nerovností.
Jsou chytré domácnosti skutečně chytřejší?
Domovu, tentokrát technologicky „vylepšenému“, se věnuje také socioložka Nina Andrš Fárová. V příspěvku Chytré domácnosti pod sociologickou lupou: Co přinesl projekt SMARTUP shrnuje výsledky mezinárodního projektu koordinovaného Sociologickým ústavem AV ČR, jehož hlavním řešitelem byl Petr Gibas. Výzkum sledoval chytrou domácnost nikoli pouze jako soubor technologií, ale jako sociální prostor, v němž se rozhoduje také o práci, péči a kontrole.
Výsledky poněkud komplikují představu, že digitalizace domácnost automaticky zbaví práce. S chytrými technologiemi totiž vzniká nová „digitální údržba“ – zařízení je nutné vybírat, instalovat, nastavovat, aktualizovat nebo spravovat. Výzkum zároveň ukázal, že tuto práci často vykonávají muži a že technologie mohou spíše reprodukovat existující genderové vztahy než je měnit. To, co jednomu členovi domácnosti přináší pohodlí a kontrolu, navíc může pro druhého znamenat závislost nebo další práci.
Jak zvýšit ochotu účastnit se sociologických výzkumů?
Bulletin se neomezuje pouze na hlavní téma domova. V rubrice věnované aktuálním sociologickým výzkumům představuje socioložka Kristýna Bašná první český experiment s různými způsoby finančního odměňování respondentů v rámci Evropského sociálního výzkumu (ESS). Výběrová šetření se totiž dlouhodobě potýkají s klesající ochotou lidí účastnit se výzkumů, což představuje stále větší metodologický problém.
Průběžné výsledky experimentu naznačily, že záleží nejen na výši odměny, ale především na tom, kdy a za jakých podmínek ji respondent dostane. Skupina, která obdržela odměnu předem bez podmínky dokončení dotazníku, dosahovala v době vzniku textu účasti přes 32 %, zatímco u standardní odměny vyplacené až po dokončení šetření to bylo necelých 19 %. Výsledky byly v době vydání ještě předběžné, přesto ukazují, že způsob odměňování může mít výrazný vliv na úspěšnost sběru dat.
Známé téma z nečekaných úhlů
Letošní Sociologický bulletin ukazuje, proč může být právě zdánlivě samozřejmé téma domova sociologicky tak produktivní. Domov v jednotlivých textech není pouze byt nebo dům: může vznikat na zahrádce nebo v provizorním nocležišti, může být místem péče stejně jako násilí a nové technologie do něj mohou vedle pohodlí přinášet také nové formy práce a kontroly. Číslo zároveň představuje aktuální výzkum, který se odehrává přímo v zákulisí sociologie – například hledání cest, jak v měnící se společnosti získávat kvalitní data od respondentů. Právě spojení každodenních zkušeností s širšími otázkami nerovností, moci, technologií a sociologické metodologie patří k tomu nejzajímavějšímu, co nové číslo nabízí.
Vědci / vědkyně
