Česko patří k evropským zemím, které po ruské invazi přijaly mimořádně vysoký počet lidí z Ukrajiny. Podle údajů UNHCR zde bylo k dubnu 2026 evidováno přibližně 385 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. V přepočtu na počet obyvatel jde o jednu z nejvýraznějších uprchlických zkušeností v Evropě. Ekonomka Kamila Fialová ve své analýze, shrnuté ve článku pro Deník N, upozorňuje, že tato situace není pouze zátěží, ale také příležitostí.
Podle Fialové se velká část příchozích rychle zapojila do práce, děti nastoupily do škol a mnoho rodin si v Česku začalo budovat stabilnější život. Z dat přitom vyplývá, že ukrajinští pracovníci nejsou pro český trh práce hrozbou. Naopak pomáhají udržet v chodu odvětví, která se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků.
Před začátkem současné fáze války žilo v Česku podle sčítání lidu z roku 2021 přibližně 150 tisíc občanů Ukrajiny. V roce 2025 už jich bylo evidováno zhruba 595 tisíc. Ukrajinci jsou dnes nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v Česku a v roce 2024 tvořili téměř sedm procent celkové zaměstnanosti. Pracují především v soukromém sektoru, často ve výrobě, stavebnictví, dopravě, skladování, zemědělství, ubytování a stravování nebo v agenturním zaměstnávání.
Fialová zmiňuje, že zvlášť pozoruhodná je rychlost jejich pracovního zapojení. Podle šetření Hlas Ukrajinců pracovalo v srpnu 2022 v Česku 37 procent dospělých nově příchozích uprchlíků, zatímco v červnu 2024 už 71 procent. To vyvrací představu, že by ukrajinští uprchlíci byli pasivní skupinou závislou na pomoci státu. Na daních a odvodech navíc již delší dobu odvádějí více, než kolik stát vynakládá na související pomoc.
Rychlé zapojení do práce ale neznamená, že integrace probíhá bez problémů. Mnoho lidí z Ukrajiny pracuje hluboko pod svou kvalifikací. Přibližně polovina uprchlíků před válkou působila na manažerských nebo odborných pozicích a další pětina jako techničtí či administrativní pracovníci. V Česku však značná část z nich skončila v pomocných profesích, u obsluhy strojů nebo v jiné nízko kvalifikované práci.
Ukrajinští pracovníci jsou znevýhodněni také mzdově. Jejich mediánová mzda se dlouhodobě pohybuje kolem osmdesáti procent celkového mediánu v Česku. Část rozdílu souvisí s tím, že častěji pracují v hůře placených profesích, ale rozdíl přetrvává i při srovnání stejných pracovních pozic: v průměru vydělávají asi o pět procent méně, přestože odpracují mírně více hodin.
Práce sama o sobě navíc ještě neznamená finanční jistotu. V roce 2022 pobíralo humanitární nebo jiné dávky více než osmdesát procent ukrajinských domácností, v roce 2024 už jen 27 procent. Význam příjmů z práce tedy výrazně vzrostl. Přesto mnoho domácností zůstává finančně zranitelných a riziko příjmové chudoby je u nich stále mnohonásobně vyšší než u české populace. Dostupná data zároveň nepotvrzují častý argument, že ukrajinští uprchlíci berou práci českým pracovníkům. Studie založená na datech z Výběrového šetření pracovních sil za období 2019–2022 neprokázala ekonomicky významný dopad jejich příchodu na zaměstnanost, nezaměstnanost ani ekonomickou neaktivitu místních obyvatel.
Podle Fialové by proto debata o Ukrajincích v Česku měla být věcná. „Je legitimní se ptát, jak nastavit podporu spravedlivě a efektivně. Není legitimní vykreslovat celou skupinu lidí jako hrozbu a někoho, koho je potřeba „ukončit“. Takový jazyk neřeší žádný reálný problém. Jen zvyšuje napětí, rozsévá strach a odvádí pozornost od toho podstatného: jak zajistit, aby lidé, kteří v Česku žijí a pracují, mohli přispívat co nejlépe a zároveň nebyli využíváni jako levná pracovní síla,“ píše ekonomka.
Férová integrace je podle ní v zájmu celé společnosti. Vyžaduje jazykovou podporu, dostupné bydlení, dostupnost školek a škol, rychlejší uznávání vzdělání a praxe, kontrolu pracovních podmínek i ochranu před zneužíváním agenturní práce. Důležitá je zejména podpora žen s dětmi, které tvoří významnou část nově příchozích uprchlíků.
Fialová rovněž upozorňuje, že příchod Ukrajinců zároveň odhalil slabá místa českého trhu práce, která existovala už dříve: nízkou flexibilitu, nedostatek částečných úvazků, problémy agenturního zaměstnávání i obcházení standardních pracovních vztahů. Skutečným úspěchem proto nebude jen to, že ukrajinští uprchlíci v Česku pracují. Úspěchem bude, pokud nebudou muset dlouhodobě pracovat pod svou kvalifikací, za horší mzdy a v nejistých podmínkách.
Celý článek v Deníku N je dostupný zde (placený přístup). Kamilu Fialovou rovněž cituje aktuální vydání Týdeníku Respekt.
Vědci / vědkyně
