Přestože většina české veřejnosti podporuje rovnoměrné zapojení mužů a žen do chodu domácnosti, každodenní realita českých domácností ukazuje, že tradiční rozdělení rolí dále přetrvává. Vyplývá to z nového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se zaměřil na představy o tom, kdo by měl vykonávat jednotlivé domácí a rodinné činnosti a jak jsou tyto činnosti ve skutečnosti rozděleny.
Nejsilnější shoda panuje v oblastech osobního rozvoje a volného času. Téměř všichni dotázaní se shodují, že muži i ženy by měli mít stejné možnosti věnovat se vlastním zájmům, společenským kontaktům, vzdělávání či profesní kariéře. Shoda u těchto aktivit je 88 až 98 %. Rovné zapojení obou partnerů podporuje také velká většina respondentů u výchovy dětí, péče o děti nebo plánování chodu domácnosti.
Naopak technické činnosti zůstávají výrazně spojovány s mužskou rolí. Více než tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že běžné opravy v domácnosti (78 %) a údržba automobilu (82 %) by měli vykonávat především muži. Podobně je s muži častěji spojována odpovědnost za finanční zajištění domácnosti, i když zde již převažuje představa společné odpovědnosti partnerů.
Ženskou roli si česká veřejnost nejčastěji spojuje s vařením a úklidem. Právě u těchto činností se však nejvýrazněji ukazuje rozdíl mezi ideální představou a každodenní praxí. Zatímco více než polovina respondentů zastává názor, že vaření by si měli partneři dělit rovným dílem, ve skutečnosti tuto činnost podle respondentů ve dvou třetinách domácností zajišťují převážně nebo výhradně ženy. Podobný rozdíl se objevuje také u úklidu.
Výzkum zároveň upozorňuje na méně viditelnou stránku domácí práce. Přestože většina lidí považuje plánování a organizaci domácnosti za společnou odpovědnost partnerů, v praxi tuto roli často přebírají ženy. Přibližně třetina respondentů uvedla, že právě ženy nesou hlavní odpovědnost za zajišťování a koordinaci běžného chodu domácnosti.
Významné rozdíly se objevují také mezi postoji mužů a žen. Ženy častěji podporují rovnoměrné rozdělení domácích povinností a více zdůrazňují sdílenou odpovědnost partnerů. Muži naopak častěji připisují jednotlivé činnosti tradičním genderovým rolím. Odlišné jsou i jejich zkušenosti s fungováním vlastní domácnosti. Muži častěji uvádějí, že se domácí práce dělí rovným dílem, zatímco ženy častěji popisují situaci, kdy větší část těchto činností vykonávají ony samy. Nejspokojenější se současným uspořádáním jsou paklidé ve věku 20–29 let.
Tyto rozdílné zkušenosti se promítají i do hodnocení spokojenosti s rozdělením domácích povinností. Zatímco mezi muži je se současným uspořádáním spokojeno 82 % respondentů, u žen je to pouze 67 %. Ženy také častěji vyjadřují ambivalentní nebo kritičtější pohled na fungování domácnosti.
Výzkum ukazuje, že rovnostářské normy jsou v české společnosti široce přijímány a většina lidí podporuje sdílenou odpovědnost partnerů za chod domácnosti. Přesto mezi deklarovanými postoji a každodenní praxí přetrvává výrazný rozdíl. Nejvíce se projevuje u rutinních domácích prací, které jsou i nadále vykonávány převážně ženami, zatímco technické činnosti zůstávají doménou mužů. Výsledky naznačují, že proměna představ o genderových rolích postupuje rychleji než proměna každodenního fungování domácností.
Celou studii najdete ke stažení zde.
Pokud vás téma zajímá v širším kontextu rodinné politiky, může vás zaujmout také nedávno zveřejněný výzkum CVVM Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice – březen/duben 2026, který mapuje postoje české veřejnosti k otcovské dovolené, flexibilní pracovní době pro rodiče i dalším opatřením rodinné politiky.
