Výzkumný tým Sociologického ústavu AV ČR publikoval v červnovém čísle časopisu Vesmír článek o potravinové odolnosti českých domácností. Shrnuje v něm výsledky projektu Mezi trhem a alternativami: potravinová odolnost domácností v nejisté době, podpořeného Grantovou agenturou ČR. Na textu se podíleli Marta Kolářová, Petr Jehlička a Jan Vávra spolu s Petrem Daněkem a Lucií Sovovou.
Přestože hlavním zdrojem potravin pro většinu českých domácností zůstávají supermarkety a menší specializované obchody, značná část populace využívá také netržní způsoby získávání potravin. Polovina českých domácností se věnuje samozásobitelství a pěstuje vlastní ovoce nebo zeleninu. Téměř polovina domácností sbírá lesní plody, houby či ovoce ve volné přírodě a podobný podíl domácností si potraviny vzájemně daruje nebo vyměňuje.
Právě kombinace různých zdrojů představuje podle autorů výzkumu jeden z klíčových pilířů potravinové odolnosti. Domácnosti, které nejsou závislé pouze na nákupech, mají více možností, jak reagovat na ekonomické výkyvy, růst cen nebo narušení dodavatelských řetězců. Potravinová odolnost tak nespočívá pouze ve schopnosti zvládat krizové situace, ale také v dlouhodobé schopnosti vytvářet stabilní a rozmanité způsoby zajištění potravin.
Výzkum zároveň vyvrací rozšířenou představu, že pěstování vlastních potravin je především strategií ekonomicky znevýhodněných skupin. Naopak se ukazuje, že do samozásobitelství jsou často zapojeni i lidé z ekonomicky zajištěných domácností. Hlavní motivací nebývá nedostatek financí, ale zájem o čerstvé a zdravé potraviny, radost z pěstování nebo snaha navázat na rodinné tradice.
Významnou součástí potravinové odolnosti jsou také sociální vztahy. Potraviny se mezi lidmi nepohybují pouze prostřednictvím trhu, ale také formou darů, výměn a sousedské výpomoci. Sdílení přebytků ze zahrad, výměna domácích produktů nebo pomoc v období nedostatku vytvářejí důležitou síť podpory, která může sehrát zásadní roli zejména v období nejistoty. Výzkumníci upozorňují, že právě husté sociální vazby představují často stejně důležitý zdroj odolnosti jako samotná produkce potravin.
Odolnost ale nevypadá všude stejně. Studenti si vozí zeleninu od rodičů a dělí se o uvařené jídlo se spolubydlícími. Rodiny bez zahrady kombinují nákupy v místních obchodech s přímými nákupy od zemědělců a mrazákem plným borůvek. V romské komunitě fungují hluboce zakořeněné sítě vzájemné pomoci – sdílení uvařeného jídla, půjčování surovin nebo finanční výpomoc jsou každodenní samozřejmostí. Různé cesty, stejný výsledek: méně závislosti na jednom zdroji, větší schopnost zvládnout nečekané.
Celý článek je dostupný pro předplatitele v červnovém vydání časopisu Vesmír.
Vědci / vědkyně
V rámci projektu
Mezi trhem a alternativami: potravinová odolnost domácností v nejisté době (FoodRes)
Trvání projektu: 2024 - 2026


