Other
Published: 14. 12. 2015

Projekt ESS: Kritéria imigrace: kdo je vítán v České republice a dalších evropských zemích?

Rozdíly v postojích mezi státy Unie nejsou dány jen ekonomickou situací, ale také podmínkami pro život imigrantů v daném státě. V sedmé vlně šetření European Social Survey byly znovu podrobněji zkoumány postoje k imigrantům a jejich předkům, kontakty s imigranty a menšinami, postoje k různým typům imigrantů a k biologickému a kulturnímu rasismu.

Okolnosti, za jakých jsou obyvatele evropských zemí ochotni přijímat imigranty, byly zjišťovány v tomto šetření otázkou:

Řekněte mi prosím, jak by podle vašeho názoru měly být důležité následující okolnosti při rozhodování o tom, zda sem člověk, který se narodil, vyrostl a žil mimo Českou republiku (případně jiný stát), může přijít a žít zde.

  • má dobré vzdělání?
  • umí jazyk dané země?
  • přichází z křesťanského prostředí?
  • je běloch?
  • má pracovní kvalifikaci, kterou daná země potřebuje?
  • přijímá způsob života v dané zemi?

 

Dobré vzdělání je nejdůležitější v Rakousku, Estonsku a Irsku. Naopak nejméně důležité je ve Švédsku, Norsku a Slovinsku. Česká republika se umístila ve středu. Zvládnutí jazyka, který je důležitý pro vstup na trh práce, je nejdůležitější v Rakousku, Francii a Belgii. Naproti tomu nejméně důležité je to ve Švédsku, Dánsku a Finsku. Česká republika dosahuje průměrných hodnot, jazyk imigranta tedy není považován za výrazně důležitý ve srovnání s ostatními státy. Jako obohacení náboženské víry a zvyků vnímají imigraci ve Finsku, Švédsku a Polsku. Oproti tomu za narušení ji vnímají v České republice, Rakousku a Francii.

 

Celý text je dostupný zde.