Media
Published: 13. 5. 2019

Mysíková a Trlifajová: Kolik stojí důstojný život?

Aktuální vydání týdeníku Respekt (20/2019) se věnuje tématu důstojného života v Česku. Při této příležitosti byly osloveny i vědkyně ze Sociologického ústavu AV ČR Martina Mysíková a Lucie Trlifajová.

Článek Kolik stojí důstojný život ve svém úvodu představuje modelovou rodinu s čistým měsíčním výdělkem 38 tisíc Kč: dvě děti, hypotéka, školné, internet... na měsíční provoz zbývá 18 tisíc Kč. Přestože podle statistických ukazatelů má taková rodina daleko k hranici chudoby, má často pocit, že jí něco zásadního chybí.

Seznam věcí, které si rodina nemůže dovolit, je překvapivě dlouhý, od chytrých telefonů po trávení zahraniční dovolené u moře. Nečekané výdaje pak představují v rozpočtu zásadní problém, který je třeba řešit například úsporami za jídlo. 

Ačkoliv české domácnosti dlouhodobě bohatnou, významná část českých občanů nedostává důstojnou mzdu, díky které by mohli vést plnohodnotný život bez obav o budoucnost. To tvrdí také skupina akademiků a pracovníků neziskovek, která se v letošním roce sdružila do tzv. platformy pro důstojnou mzdu. Podle nich jde až o polovinu české populace, protože důstojná mzda se pohybuje blízko úrovně současné mediálnové mzdy.

Jednou z členek platformy je i Lucie Trlifajová, která v současnosti působí také v Sociologickém ústavu AV ČR. Ta celou aktivitu platformy upřesňuje: „Tohle není debata o chudobě. Je to debata o formách ekonomické nejistoty a frustraci z toho, že lidé nejsou schopni pokrýt to, co je vnímáno jako běžné.“ Debata podle ní nemá být vedená například o tom, jaká částka je na oběd hodně nebo málo. „Chceme, aby lidé přemýšleli o tom, co to jsou důstojné peníze,“ vysvětluje.

Jednotlivé statistiky ve článku také komentuje socioložka Martina Mysíková, která se dlouhodobě zabývá chudobou v rámci oddělení Ekonomické sociologie (viz např. publikace Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele). „V Evropě se teď vede debata o tom, že položky určující materiální deprivaci je potřeba aktualizovat podle potřeb dnešního člověka,“ uvádí. Výsledkem by měl být aktualizovaný koš potřeb, který by se mohl přiblížit některým požadavkům platformy pro důstojnou mzdu.

Mysíková se aktuálně zabývá tzv. subjektivní chudobou s projektem Metodologie a realita chudoby: Česká republika v evropském kontextu. Její výzkumný tým se například respondentů ptá, jaký nejnižší možný čistý měsíční příjem by musela mít jejich domácnost, aby s ním vyšla. Článek časopisu Respekt rekapituluje, že odpovědi se výrazně liší podle toho, kolik členů domácnost má a také jestli dotazovaní bydlí v Praze, kde je na české poměry extrémně drahé bydlení. Dále text pokračuje: „V celostátním průměru vyšlo, že jednotlivec, který žije sám a splácí hypotéku, by potřeboval mít čistý příjem 27 tisíc, aby pohodlně vyšel s penězi. Čtyřčlenná domácnost se dvěma dětmi do 15 let a splácející hypotéku vyčíslila celkový ideální měsíční čistý příjem na 36 tisíc; stejně početná rodina žijící v Praze už ale požaduje čistý příjem 44 tisíc. Finanční představy vlastníků nemovitostí, kteří nemusí platit hypotéku ani nájem, byly o několik tisíc nižší.  Výsledky tak ukazují, že nároky lidí se podstatně liší hlavně podle velikosti domácností, místa bydliště a podle toho, zda lidé bydlí ve vlastním. Čísla z výzkumu (...) zároveň dosvědčují, že odhad platformy, která potřeby jednotlivce platícího hypotéku či nájem vyčíslila na 30 tisíc hrubého, nebyla tak daleko od toho, co lidé pociťují jako optimální příjem potřebný k vyžití."

Pokud se jedná o studii o důstojné mzdě, tu chce zmíněná platforma zveřejnit až na podzim. Debatu o tom, co v dnešní době vlastně zahrnuje důstojný život a kolik lidí si ho může dovolit, však otevřela už nyní.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu Respekt, případně v placené online verzi.