Media
Published: 21. 11. 2019

Listopadový výběr sociologických komentářů v médiích

V posledních týdnech se objevilo několik zajímavých, avšak kratších komentářů pracovnic a pracovníků Sociologického úřadu AV ČR. Přinášíme tedy jejich souhrn.

Ilustrace: Pixabay.com

Způsob, jakým si strany přerozdělují mandáty, preferuje větší partaje. Takže třikrát po pěti procentech je horší, než jednou patnáct,“ vyjádřil se pro Lidovky.cz politolog a sociolog Lukáš Linek s odkazem na požadavky spolku Milion chvilek pro demokracii, který 16. listopadu letos již podruhé zaplnil pražskou Letenskou pláň demonstrujícími.

Tématy nastolenými těmito protesty se zabýval také politolog a sociolog Ondřej Císař pro Deník N (placený přístup). „Obvykle jsme měli buď masové a epizodické akce, například Děkujeme, odejděte, nebo kontinuální, ale nemasové. Tento protest je masový, nějakou dobu pokračuje a myslím, že vzhledem k tomu, že se premiér nesnaží na něj strategicky reagovat, nějak jej kooptovat, například oslabit jej ústupky nebo alespoň kosmetickými změnami, je dnes docela opodstatněné očekávat, že se může opakovat,“ okomentoval situaci Císař.

V sobotním vydání MF Dnes bylo možné najít velký přehled změn, které se udály v české společnosti v posledních 30 letech. V části o bydlení, nazvané Boj o vlastní přístřeší, byl citován socioekonom bydlení Martin Lux: „Vytváří se prostor pro sociální vyloučení a bezdomovectví, které bylo před revolucí ojedinělé. Ti, kteří si vlastní bydlení nemohou dovolit, jsou v horším postavení. Nájemní bydlení nenabízí ochranu a bezpečí, jako tomu bylo před sametovou revolucí.“ Odpovídají tomu například data agentury IPSOS, podle kterých je sice více než polovina Čechů se svým stávajícím bydlením spokojená, dostupnost bydlení se však zhoršuje. Výdaje na bydlení se neustále zvyšují a ukrajují stále větší část příjmů českých domácností, což nejvíce dopadá na mladou generaci, která musí často spoléhat na výpomoc rodiny. „Na druhou stranu díky půjčkám, které před 30 lety v takové míře nebyly dostupné, si dnes může dovolit postavit či koupit dům mnohem více lidí. V naší zemi je vlastnit své vlastní bydlení normou. Těm, kteří své vlastní bydlení už mají, se majetek domácnosti neustále zvyšuje,“ dodal Lux. Trh s nemovitostmi hlavně ve velkých městech totiž žene ceny každým rokem vzhůru.

Bydlení se věnovala také socioložka Johana Chylíková pro E15.cz. „Ze socioekonomického hlediska nejzávažnější dopad cen bytů je rozevírání nůžek mezi bohatými a těmi chudšími, respektive mezi vlastníky a nevlastníky. Posílí se mezigenerační reprodukce nerovností, tedy ,dědění' sociálního statusu v rodinách,“ naznačila širší dopady nedostupných realit Chylíková.

Za pozornost stálo také ohlédnutí za sociologickými průzkumy z roku 1989, realizoavnými tehdejším Ústavem pro výzkum věřejného mínění ČSAV. Článek Deníku N naráží například na skutečnost, že tehdejší společnost nepreferovala kapitalismus, ale raději „něco mezi“.

MF Dnes oslovila ještě socioložku Alenu Křížkovou k tématu nerovnoměrného odměňování mužů a žen. Podle ní mají genderové rozdíly v odměňování mnoho příčin a je tedy třeba kombinovat různé metody, aby byly eliminovány. Jednou z možností je nyní nový nástroj ministerstva práce a sociálních věcí Logib. Ten počítá, zda a jak velký rozdíl v odměňování podle pohlaví existuje a jaké faktory a nakolik v tom hrají roli. „Na ta slabá místa je pak možné se zaměřit,“ uvádí k tomu Křížková.

Attached files