Media
Published: 13. 3. 2020

Výběr z médií: Bernard, Sloboda, Sunega, Císař

Několik pracovníků Sociologického ústavu AV ČR se v uplynulých týdnech objevilo v médiích. Nabízíme stručný přehled jejich vystoupení.

Ilustrace: Pixabay.com

Josef Bernard, vedoucí oddělení Lokálních a regionálních studí

Ve svém vystoupení v dopoledním zpravodajském bloku ČT24 z 22. února se Josef Bernard věnoval tématu zaostalých krajů„Tyto regiony zdědily své hendikepy již z minulosti. Jedná se o regiony, jejichž ekonomika byla ve druhé polovině 20. století založena na těžkém a těžebním průmyslu a tento ekonomický sektor nabízel pracovní příležitosti s nižší pracovní kvalifikací. Tento sektor byl zároveň v 90. letech nejvíce postižen ztrátou pracovních míst, a tím vytvořil zvýšenou míru nezaměstnanosti a zvýšenou míru chudoby. Dnes tedy vidíme dědictví sociální struktury s nižší vzdělaností a vyšší chudobou. Těžký průmysl také vytvářel horší životní prostředí, které se negativně projevilo na demografických indikátorech,“ vysvětluje Bernard. Reportáž naleznete online (1:10).

Zdeněk Sloboda, oddělení Gender & sociologie

Český rozhlas Plus se ve svém ranním vysílání 20. února zaměřil na kyberšikanu. Podle Slobody se o velkém množství situací nemáme šanci dozvědět, kyberšikana se však nejčastěji objevuje v pubertálním věku. „Jedná se o nejcitlivější období, kdy jsou vztahy mezi mladými lidmi poměrně intenzivní. Vymezování se v žákovském kolektivu vůči sobě je jedním z hlavních aspektů dospívajícícho života,“ uvádí. Z hlediska šikany prostřednictvím sociálních sítí do hry vstupují také uživatelské podmínky, jako je věkový limit. „Hlavním principem diskriminace, šikany, je, že závisí na individuálním pocitu oběti. Pokud se člověk cítí být shazován nebo dehonestován, pak to lze definovat jako šikanu. Samozřejmě to ale má nějaké aspekty, jako je opakování či zvyšování míry negativního jednání,“ doplňuje Sloboda. Podle něj jsou častěji šikaně vystaveny dívky, které jsou orientované na sociální vztahy, čemuž přitom napomáhá právě internet a sociální sítě. Svoji roli ale hraje také nižší mediální gramotnost některých sociálních skupin a naivní představy o důsledcích sdílení osobních informací, fotografií a dalších médií. „Jedním ze způsobů obrany proti kyberšikaně je, aby rodiče věděli, co jejich děti dělají na internetu, případně použití různých softwarových pojistek a zámků na internetové prohlížeče. Důležité je také s dětmi nastavit určitá pravidla. Vše vysvětlovat, co dovolujeme, co nedovolujeme. A doprovázet je v tom, co na internetu dělají. Snažit se porozumět tomu, co je pro ně zajímavé či důležité. Významnou roli v informování o těchto nebezpečích potom hraje také škola,“ dodává Sloboda. Celý rozhovor je k dispozici na webu Českého rozhlasu (7:13:58).

Petr Sunega, oddělení Socioekoneomie bydlení

Jakým způsobem hledají dvacátníci a třicátníci bydlení? Na toto téma hovořil v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus Petr Sunega. Představil přitom některá zjištění z výzkumu, na němž se v současnosti podílí. „Dvacátníci a třicátníci to dnes mají relativně složitější než tyto generace v 90. letech a na začátku 21. století, a to v tom, že se v poslední letech nedostupnost vlastnického bydlení zvyšuje. Ceny a nájmy rostou rychleji než příjmy domácností. Musí tedy déle bydlet v nájemním bydlení nebo volit různé alternativy k získání vlastního bydlení, například v podobě spolubydlení,“ popisuje Sunega současnou krizi dostupnosti bydlení. Ta se soustředila na hlavně na velká urbánní centra typu Prahy, Brna a další velká města. Příčin současné situace je celá řada. „Jedná se o kombinaci vývoje ekonomických fundamentů. Růst příjmů domácností, mezd, pokles nezaměstnanosti, úrokových sazeb z úvěrů na bydlení, v oblasti demografického vývoje neroste počet seniorů, tedy ekonomicky neaktivní populace... jinými slovy se máme dobře a logicky rostou ceny bydlení. Lidé si mohou dovolit platit za bydlení více, pořizují si také investiční byty a ukládají peníze ve formě vlastnického bydlení,“ vypočítává faktory, které stojí za nedostupností bydlení pro současnou mladou generaci. Do věci promlouvá také značná popularita vlastnického bydlení a mylná představa, že ceny vlastnického bydlení nikdy nebudou klesat. Jaké důsledky to může do budoucna mít? Poslechněte si celý rozhovor zde (14:34:30).

Ondřej Císař, šéfredaktor českého vydání Sociologického časopisu / Czech Sociological Review

Svůj komentář k výsledkům nedávných parlamentních voleb na Slovensku připojil také Ondřej Císař. V pořadu Události, komentáře na ČT24 rozebíral 2. března rozdíly mezi českou a slovenskou společností, které stojí za hodnotovými orientacemi voličů. „V každé společnosti je více konfliktních linií než jen jedna dominantní. Pokud bychom srovnali Českou republiku a Slovensko, určitě platí, že na Slovensku je obsah těchto konfliktních linií mnohem více kulturní. V českém prostředí se doposud tolik neřešily sociální a kulturní otázky, jako je diskriminace sexuálních menšin nebo podpora či naopak nepodpora potratů. Otázky tohoto typu hrají ve slovenské politice a ve veřejné sféře mnohem větší roli. Co se týká územní diferenciace, je to v obou zemích podobné. Máme regiony, které jsou na tom ekonomicky i kulturně lépe, mají vyšší příjmy, jsou integrovanější do vnějšího světa a globální ekonomiky, a máme regiony, které jsou na tom hůře a kromě horších příjmů mají také horší školy a ostatní veřejné služby,“ komentuje Císař. Celý komentář je také k nalezení online (6:00).