Published: 12. 11. 2021
Media

Sociální antropoložka Lucie Trlifajová se účastnila veřejné debaty pořádané Českým rozhlasem Plus, věnované budoucnosti české ekonomiky. Pro kulturní deník A2larm potom odpovídala v anketě o možných dopadech energetické krize.

Lucie Trlifajová, debata Českého rozhlasu Plus

V debatě, která proběhla koncem října ve Zlíně, Lucie Trlifajová zmiňuje, že není třeba jen sledovat, jestli nová vláda bude snižovat schodek státního rozpočtu, ale zejména jakými nástroji. Upozorňuje, že snižování schodku prostřednictvím škrtů je velmi rizikové, a to zejména v sociální oblasti. Po zkušenostech z poslední ekonomické krize v roce 2008 lze totiž říci, že v letech 2008 až 2014 byly domácnosti v krizové situaci. „Téměř polovina domácností neměla téměř žádné úspory, rostly rapidně exekuce a rostla také polarizace a vnitřní konflikty ve společnosti, je to tedy velké riziko, před kterým stojíme,“ vypočítává Trlifajová.

Trlifajová se také blíže zmiňuje o tématu exekucí a insolvencí: „Máme 8,6 % lidí v exekuci a 1,3 % osob procházejících insolvencí a nezabavitelné částky, které těmto lidem zůstávají na život, jsou tak nízké, že jsou nuceni, aby měli alespoň část příjmů měli mimo fomální ekonomiku. (...) Umožnění snazšího vystoupení z exekuce, rychlejší průchod insolvencí a vyšší nezabavitelná částka je něco, co bude tyto lidi vracet do formální ekonomiky a bude to mít pozitivní daňové dopady,“ vysvětluje.

Jedním z témat debaty byla také výše mezd v České republice. „Je pravda, že šla česká ekonomika nahoru, za poslední rok rostla reálná hodnota mezd o 8 procent. Zároveň paritní kupní cíla českých mezd – tedy to, co jde za mdzdu koupit – zůstává na chvostu Evropy, jsme ve spodní třetině,“ reaguje Trlifajová a odkazuje ke konceptu minimální důstojné mzdy, ze kterého vyplývá, že v Česku existuje velká skupina obyvatel, kteří nejsou schopní zaplatit nečekané jednorázové výdaje. „U cílenosti podpory je důležité vnímat spektrum lidí, kteří jsou v nejisté ekonomické situaci. Můžeme mluvit například o nájemnících, kterých je 17 %, máme 23 % lidí, kteří nejsou schopní platit nečekaný výdaj 10 tisíc. (...) Můžeme stanovit kritéria, která by neměla být tak striktní,“ popisuje možnosti podpory nízkopříjmových obyvatel Trlifajová.

Důležitou doménou, kterou je třeba se zabývat z pohledu rizika růstu sociálních nerovností, je potom tzv. zelená transformace. „Naše společnost pořád vede debatu, jestli je to potřeba, ale zelená transformace už se děje, peníze tam půjdou a my nemáme jasný plán, co budeme dělat. To není vzdálená výzva, ale akutní,“ podotýká a popisuje blíže budoucí rizika: „Dobrým příkladem je Francie, kde byly demonstrace ‚žlutých vest‘ mimo jiné reakcí na velmi nešikovně provedené opatření, které mělo ambici vést k šetrnější spotřebě benzínu. Když nebudeme opatření dělat s vědomím toho, že chudí lidé nejsou jen malinká skupina dvou procent lidí, nejsou to jenom Romové, ale že tady máme velkou část společnosti, která není schopná platit nečekaný výdaj, dát vstupní investici, nebo je pro ně náročné zdražení energií, tak to povede k tomu, že kolem zelené transformace bude vznikat kulturní válka. Je jedno, jak se ten příběh bude vyprávět, jestli jako záležitost lidí z Prahy, podnikatelů nebo bohatých, bude se ale stavět proti jakýmkoliv opatřením,“  vysvětluje Trlifajová s odkazem na potřebnost určitých sociálních kritérií pro předcházení negativním dopadům nových opatření, zavádění nových pracovních míst či realizace veřejných zakázek.

Debatu shrnuje také článek na webu rozhlasu.

Lucie Trlifajová byla rovněž v nedávné době respondentkou ankety deníku A2larm, který se ptal na několik otázek ohledně rapidního růstu cen energií, ohroženosti konkrétních sociálních skupin a možnostech pomoci ze strany státu. Její odpovědi nalezete zde.

Share this page