Projekt měl dva hlavní cíle: (1) posílit datové služby v sociálních vědách v ČR a zajistit jejich udržitelnost, (2) zajistit zapojení České republiky v nově vytvářené velké pan-evropské infrastruktuře CESSDA. Od roku 2012 byla součástí projektu vedle rozvoje výzkumné infrastruktury i podpora jejího provozu. Projekt uvedené cíle splnil. Hlavním výsledkem je rozvoj a stabilizace sociálněvědní datové výzkumné infrastruktury Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA), která nabízí ucelený systém služeb pro českou a mezinárodní vědeckou komunitu, je široce využívána, plní náročné mezinárodní standardy, je integrována v evropském systému datových služeb CESSDA a zajišťuje zapojení ČR do této velké evropské výzkumné infrastruktury CESSDA. CESSDA na základě propojení služeb národních datových archivů vytváří komplexní a integrovaný evropský systém datových služeb v sociálních vědách. Zároveň se jedná o platformu pro spolupráci při vývoji technologií, standardů, nejlepších praxí a metodik v oblasti uchovávání a sdílení dat. ČSDA plní závazky ČR v této organizaci, je poskytovatelem služeb této organizace u nás, v rámci členství zajišťuje zapojení českého výzkumu do sítí mezinárodní výměny dat, přispívá k zajišťování mezinárodní kompatibility a dostupnosti českých dat, tvoří platformu pro zapojování českých výzkumníků do mezinárodní spolupráce a podílí se na rozvoji této významné mezinárodní výzkumné infrastruktury. Hlavní přístup ke službám ČSDA je na internetu na adrese archiv.soc.cas.cz. Informace o CESSDA jsou zde: cessda.net.
Celý název VI: Projekt CESSDA: vytvoření českého uzlu CESSDA-ERIC a jeho zapojení do pan-evropské velké výzkumné infrastruktury datových služeb pro socio-ekonomický výzkum
Kód VI: LM2010006
Příjemce podpory: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. (IČ: 68378025, SOÚ)
Další účastník/ci VI: -
Hlavní řešitel VI: Jindřich Krejčí
Usnesení vlády ze dne, číslo: 15. 3. 2010, č. 208
Finanční období VI: 7. 10. 2010 – 31. 12. 2015
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 27, zobrazeno 11 - 20)
Kapitola poskytuje souhrnné informace o zdrojích a typech dat pro Českou republiku. Autor předkládá přehled institucí, které v minulosti a v současnosti vytvářely sociologické databáze, a dále vyjmenovává významné zdroje dat vážící se ke konkrétním tématům.
Kapitola poskytuje přehled a vyhodnocení množství výzkumů zaměřených na studium veřejných politik a politických témat a realizovaných v České republice od roku 1990. Autor vyhodnocuje šetření volebního chování ve volbách do Poslanecké sněmovny, do Senátu a do regionální samosprávy. Kapitola také podává krátké pojednání o výzkumech exit-poll a panelových výzkumech.
Kapitola poskytuje přehled mezinárodních šetření politických postojů a chování, kterých se účastnila Česká republika (a částečně Slovensko). Autor předkládá popis významných šetření jako je Eurobarometer, Comparative Study of Electoral Systems (CSES), European Election Study (EES) a Civic Education Study (CIVED). Část kapitoly je věnována šetření politických témat, která proběhla v rámci projektů ISSP, EVS, ESS a WVS.
Text se zaměřuje na statistiky pracovního trhu a popisuje několik výzkumných projektů Českého statistického úřadu. Předmětem zájmu jsou česká šetření, organizována v rámci velkých evropských výzkumných projektů, jako je šetření Životní podmínky (EU-SILC), Výběrové šetření pracovních sil (VŠFS), Statistika rodinných účtů (SRÚ) a Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), které poskytuje data pro evropský projekt Structure of Earnings Survey (SES).
Kapitola podává přehled výzkumů o rodině, které byly realizovány v uplynulých deseti letech a data z nich jsou veřejně přístupná. Text informuje o datech z výzkumných šetření, která se věnovala tématům relevantním pro výzkum rodiny, jako jsou postoje k manželství a partnerství, sexuální chování, rodičovství, interrupce či role v rodině.
Kapitola shrnuje zdroje migračních statistik a dat z kvantitativních šetření imigrantů a zabývá se kvalitou a porovnatelností těchto dat. Důraz je kladen na nedostatečné pokrytí subpopulací imigrantů v mezinárodních šetřeních celkové populace, jako jsou LFS, EU-SILC, ISSP a ESS. Text se dále zabývá metodologickými problémy spojenými s dotazováním migrantů v ČR.
Stručná informace o tzv. procesu ESFRI, který je zaměřen na vypracování a implementaci Cestovní mapy velkých evropských výzkumných infrastruktur (ESFRI Roadmap) a přehled sociálněvědních projektů v této Cestovní mapě.
The chapter provides a brief description of the standardisation background and practice in the Czech survey research giving also two examples, application of international standard classifications of education and definitions of the household, used in survey research.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter