Z médií
Nyklová: Když domov bolí
Domácím násilím má v Česku osobní zkušenost 17 až 40 procent lidí. Přesto systém, který by jim měl pomáhat, naráží na překážky, jež se odborníkům nedaří roky překonat. Datový tým iROZHLAS.cz ve spolupráci s Blankou Nyklovou a Danou Moree připravil pětidílnou sérii, která tyto překážky pojmenovává. Výzkum probíhal od února do června 2026, zahrnul desítky rozhovorů s policisty, sociálními pracovníky, právníky, soudci i pracovn…
Fialová: Ukrajinští uprchlíci na českém trhu práce představují přínos, který zatím neumíme plně využít
Česko patří k evropským zemím, které po ruské invazi přijaly mimořádně vysoký počet lidí z Ukrajiny. Podle údajů UNHCR zde bylo k dubnu 2026 evidováno přibližně 385 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. V přepočtu na počet obyvatel jde o jednu z nejvýraznějších uprchlických zkušeností v Evropě. Ekonomka Kamila Fialová ve své analýze, shrnuté ve článku pro Deník N, upozorňuje, že tato situace není pouze zátěží, ale také příležitos…
Potravinová odolnost českých domácností
Výzkumný tým Sociologického ústavu AV ČR publikoval v červnovém čísle časopisu Vesmír článek o potravinové odolnosti českých domácností. Shrnuje v něm výsledky projektu Mezi trhem a alternativami: potravinová odolnost domácností v nejisté době, podpořeného Grantovou agenturou ČR. Na textu se podíleli Marta Kolářová, Petr Jehlička a Jan Vávra spolu s Petrem Daněkem a Lucií Sovovou.…
Tradiční rozdělení rolí v domácnostech dále přetrvává, navzdory podpoře rovnoměrného zapojení mužů a žen
Přestože většina české veřejnosti podporuje rovnoměrné zapojení mužů a žen do chodu domácnosti, každodenní realita českých domácností ukazuje, že tradiční rozdělení rolí dále přetrvává. Vyplývá to z nového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se zaměřil na představy o tom, kdo by měl vykonávat jednotlivé domácí a rodinné činnosti a jak jsou tyto činnosti ve skutečnosti rozděleny.…
Ferenčuhová: Očekávání úpadku sídlišť se v Česku nenaplnilo, sídliště jako typ bydlení si udrželo určitou atraktivitu
Socioložka Slavomíra Ferenčuhová spolu s badatelkou Petrou Špačkovou poskytla rozhovor Deníku N. V němž přiblížují, jakou roli hrají sídliště v českých městech dnes a jak se jejich význam proměňuje v čase.…
Mangarella: Jak platformová práce proměňuje pracovní podmínky
Ekonomka Alžběta Mangarella vystoupila v pořadu Události, komentáře z ekonomiky na ČT24 a v podcastu Vlákna, ve kterém se věnovala tématu proměn práce v digitální ekonomice. Obě vystoupení otevírají širší debatu o tom, jak platformová práce mění podobu zaměstnání, pracovních vztahů i sociální ochrany.…
Gibas: Česká společnost jako národ kutilů
Sociolog Petr Gibas vystoupil na ČT24, kde přiblížil kutilství jako dlouhodobý společenský fenomén. Připomněl, že vlastní tvorba a opravy věcí nejsou jen pozůstatkem minulosti, ale běžnou součástí života moderní společnosti – a to nejen v Česku, ale napříč Evropou.…
Vinopal: Pivní demokracie je na ústupu
Sociolog Jiří Vinopal poskytl rozhovor pro Deník N, ve kterém se věnuje proměnám české pivní kultury a společenské role hospod. …
Andrš Fárová: Ženy mívají menší tendenci vidět samy sebe ve vedoucích funkcích
Socioložka Nina Andrš Fárová komentovala pro magazín Heroine téma genderových nerovností ve školství, kde upozorňuje na přetrvávající stereotypy spojené s vedením škol a autoritou učitelů.…
Vašát: Bezdomovectví nelze vysvětlovat jen osobním selháním
Antropolog Petr Vašát poskytl rozhovor pro Deník, ve kterém hovořil o bezdomovectví, stereotypech spojených s lidmi bez domova i o strukturálních příčinách chudoby ve městech. Vašát se dlouhodobě věnuje výzkumu městských nerovností, kultury ulice a života lidí bez domova v českých i zahraničních městech.…
Lux: dostupnost bydlení v Praze
V článku Pražského deníku o možnostech dostupného bydlení v Praze hovořil také Martin Lux, odborník na bytovou politiku. „Klíčové není množství dotací, ale to, že byty určené jako dostupné zůstávají dostupné i v budoucnu,“ upozorňuje na podstatu vídeňského modelu, který by mohl inspirovat i Prahu.…
Pospíšilová: Situace studentů medicíny
V Deníku N vyšel rozhovor s Kristýnou Pospíšilovou, která analyzuje situaci studentů medicíny: „Studující institucím nevěří a bojí se, že se to obrátí proti nim,“ říká o obavách mediků a jejich zkušenostech s tlakem a nevhodným chováním akademického prostředí.…
Důvěra české veřejnosti v zahraniční politiky
Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo výsledky lednového šetření zaměřeného na důvěru české veřejnosti k vybraným zahraničním politikům. Česká veřejnost hodnotila, zda vybraným politikům a političkám spíše důvěřuje, spíše nedůvěřuje, zda je nezná, případně zda neví.…
Andrš Fárová: Chytrá domácnost, staré nerovnosti
Socioložka Nina Andrš Fárová, která se dlouhodobě zaměřuje na otázky genderu, technologií a vzdělávání, v rozhovoru pro Univerzitu Hradec Králové přibližuje, jak se digitální inovace promítají do každodenního života. Ukazuje, že technologický pokrok sám o sobě nevede k úbytku domácí práce a že chytré domácnosti i umělá inteligence mohou v praxi spíše upevňovat již existující nerovnosti namísto jejich eliminace.…
Ferenčuhová: Panelstory po česku
Akademie věd ČR publikovala článek Panelstory po česku aneb Příběh tuzemských sídlišť očima vědců, který přibližuje proměny českých sídlišť a bourá přetrvávající stereotypy o panelových domech. Na téma vývoje sídlištního bydlení a jeho současného významu promluvila socioložka Zuzana Ferenčuhová, která se dlouhodobě sociologii měst věnuje.…
Co si Češi představují pod pojmy levice, pravice, konzervativní a liberální?
Nový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z června 2025 se zaměřil na to, jaké významy čeští občané přisuzují pojmům „levice“, „pravice“, „konzervativní“ a „liberální“ a jak snadné je pro ně zařadit se na ideologických škálách vycházejících z těchto pojmů. Výsledky ukazují, že tyto termíny nejsou vnímány jednotně a že část veřejnosti má s jejich uchopením potíže.…
Švarcová a Mangarella v podcastu Filtr
Markéta Švarcová a Alžběta Mangarella představily úskalí práce pro platformy a rizika minimalistické transpozice platformové směrnice v podcastu Filtr.…
Kostelecký: Minulost formující dnešní demokracii
„Je řada lidí, kteří si se 17. listopadem spojují svoje osobní vzpomínky, trošku se to i přenáší do dalších generací v rámci rodin. Pokaždé to vyvolává debatu k současné politice a vždy je to trochu ovlivněné momentální politickou situací,“ uvedl sociolog Tomáš Kostelecký v rozhovoru pro Český rozhlas. Právě tato kombinace rodinné paměti a aktuální společenské atmosféry podle něj zásadně formuje, jak Češi přemýšlejí o dem…
Švarcová a Mangarella: o realitě práce pro digitální platformy
V novém dílu podcastu Pay Gap mluvily o fenoménu platformové ekonomiky a práce pro digitální platformy socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella ze Sociologického ústavu AV ČR.…
Hoření Samec: Bydlení má být lidské právo
Dostupnost bydlení v Česku se podle sociologa Tomáše Hořeního Samce stává klíčovým společenským tématem. Česko se přitom v rámci Evropské unie řadí mezi země s nejhoršími podmínkami pro bydlení – vlastnické byty jsou čím dál nedostupnější a nájemní bydlení se stává stále dražším. V rozhovoru pro DVTV uvedl, že situace mladých lidí, kteří se snaží získat vlastní bydlení, se v posledních letech výrazně zhoršuje. …
Vávra: Zahrádky jako zdroj zdraví a soběstačnosti
Zahrádkaření – fenomén, jehož popularita mezi českou společností neupadá. Podle studie kulturologa Jana Vávry působícího v Národním institutu SYRI se péči o vlastní zahrádku aktivitě věnuje více než polovina populace. Data ukazují, že tento tradiční český koníček přináší nejen radost, ale i konkrétní přínosy pro zdraví a kvalitu života. Výsledky studie potvrzují „poměrně vysokou míru soběstačnosti domácností…
Plecitá: Věk jako klíčová součást sociální identity a zdroj mezigeneračního napětí
Věk není jen číslo. Je zásadní součástí naší identity a zakládá způsob, jakým se společnost dělí a organizuje. Socioložka Klára Plecitá ve svém textu v časopise Vesmír vysvětluje, jak se s modernitou proměnil vztah mezi generacemi: od tradičních rodin, kde spolu žily všechny věkové vrstvy, až po dnešní společnost, v níž se generace stále více oddělují a mezigenerační napětí narůstá. Ukazuje, že zatímco v tradičních společno…
Sunega: Dostupnost bydlení je v Česku velmi špatná
Česko patří k zemím s nejhoršími podmínkami pro bydlení v celé Evropské unii. Podle analýzy projektu Indexu prosperity a finančního zdraví se umístilo až na 23. místě z 27 států. Podle tiskové zprávy je u nás na průměrný byt z nové výstavby potřeba téměř čtrnáct ročních platů, což je třetí nejhorší poměr v celé EU. Rostoucí ceny se promítají i do rodinných rozpočtů – výdaje na bydlení dnes tvoří více než třetinu …
Globální problémy očima české veřejnosti
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnilo výsledky šetření zaměřené na postoje a vnímání globálních problémů českou společností. Češi se podle zjištění nejvíce obávají problémů spojených s odpady a vodou.…
