V článku Pražského deníku o možnostech dostupného bydlení v Praze hovořil také Martin Lux, odborník na bytovou politiku. „Klíčové není množství dotací, ale to, že byty určené jako dostupné zůstávají dostupné i v budoucnu,“ upozorňuje na podstatu vídeňského modelu, který by mohl inspirovat i Prahu.
Praha čelí vysokým cenám nájmů a omezené nabídce bytů, která komplikuje život zejména lidem ve střední třídě a klíčovým profesím, jako jsou učitelé, zdravotníci nebo mladé rodiny. Inspirací pro možné změny je vídeňský model dostupného bydlení, kde značná část bytů patří městu nebo neziskovým organizacím a nájemné se neřídí striktně trhem, ale reálnými náklady, což pomáhá udržet bydlení dostupné pro širší spektrum obyvatel.
Lux rovněž zdůrazňuje, že situaci nevyřeší samotné zrychlení výstavby: „Novela stavebního zákona nebude mít v nejbližších letech žádný významnější vliv na vývoj cen bytů,“ vysvětluje. Podle něj reforma v současné podobě ustupuje soukromému sektoru bez podmínek: „Stát dává soukromému sektoru dar, aniž by po něm cokoliv chtěl.“ Pokud stát zjednodušuje povolování, měl by vyžadovat veřejné závazky, například podíl dostupných bytů či příspěvek na infrastrukturu, jinak systémový problém nezmizí.
Aby se Praha mohla vydat podobným směrem, je zapotřebí zvýšit podíl obecních a dotovaných nájemních bytů, regulovat krátkodobé pronájmy a efektivně využít městské pozemky pro výstavbu. Důležitá je také jasná a dlouhodobá bytová strategie, která dokáže reagovat na aktuální potřeby obyvatel.
Celý článek nalezente zde.
Vědci / vědkyně
