Z médií
Císař: „Protesty proti zasedání MMF v roce 2000 byly vykreslovány jako válka v ulicích“
Radio Wave v těchto týdnech spustilo ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR podcastovou sérii Po sametu, v níž spolu s hosty z různých oborů či oblastí společenského života zkoumá deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Jedním z nich byl i sociolog a politolog Ondřej Císař.…
Guasti: „Česká společnost stojí 30 let po sametové revoluci na rozcestí“
S blížícím se „sametovým“ výročím přichází nejen oslavy a vzpomínkové akce. O slovo se hlásí také bilancování a snaha shrnout, co se v uplynulých třiceti letech v české společnosti odehrálo, a lépe tomu porozumět. Stranou nyní nezůstává ani Akademie věd ČR, která vstupuje do tématu například v aktuálním čísle magazínu A / Věda a výzkum.…
Sloboda: „Svět směřuje k větší variabilitě nabídky pro děti, rodiče proto stále méně sahají po genderově vyhraněných panenkách“
Některá témata mohou působit na první pohled jako marginální a nehodná akademického zájmu. Kouzlo sociologie však spočívá v tom, že dokáže problematizovat zdánlivě nedůležité rysy věcí a fenoménů, se kterými se v každodenním životě setkáváme, a přemýšlet nad nezamýšlenými důsledky, které s sebou přináší. Co tak může říct sociologie například o genderových aspektech dětských hraček? Více prozrazuje sociolog Zdeněk Slobod…
Česká společnost po třiceti letech: rozdělení na elitu a zbytek neplatí
Český rozhlas při příležitosti 30. výročí sametové revoluce připravil ve spolupráci s týmem sociologů výzkum nazvaný „Česká společnost po třiceti letech“. V něm trochu netradiční perspektivou nahlíží na sociální rozvrstvení české společnosti. Mimo jiné přichází s výsledkem, že spíše než dělení české společnosti na dva nesmiřitelné tábory je vhodnější mluvit o šesti společenských třídách. Ve zmíněném týmu sociol…
Trlifajová: „Ambicí minimální důstojné mzdy je vést debatu o tom, kolik lidé vydělávají a zda to stačí“
V Deníku referendum vyšel rozhovor s Lucií Trlifajovou, která mimo Sociologický ústav AV ČR působí v platformě k minimální důstojné mzdě a v Centru pro společenské otázky – SPOT. Společně s ní byla dotazována odbornice na sociální ekonomiku z Fair & Bio družstva Markéta Vinkelhoferová a politoložka Kateřina Smejkalová z Friedrich-Ebert-Stiftung, organizace, která celý projekt zastřešila. Tématem byl především koncept a výzkum tzv. mini…
Topinková a Šetinová: „Společnost je online seznamování čím dál otevřenější“
V letním čísle časopisu Statistika&my, který pravidelně vydává Český statistický úřad, vyšel rozhovor se socioložkami Renátou Topinkovou a Markétou Šetinovou. Představily v něm některé výsledky výzkumu online seznamování, probíhajícího v rámci projektu „Změna poměru mužů a žen ve vyšším vzdělání a transformace sňatkového trhu a rodinných vztahů“.…
Guasti et al.: „Aktivní občanská společnost může zabraňovat erozi demokracie“
Politoložka Petra Guasti z oddělení Sociologie politiky publikovala dalšími dvěma autory – Lenkou Buštíkovou z Arizona State University a Michaelem Bernhardem z University of Florida – článek věnovaný výzkumu eroze demokracie, který ukazuje, že v případě, kdy technokratický populismus podkopává liberální demokracii, mohou občanské protesty zabraňovat erozi demokracie.…
Stachová: Jaké strategie ochrany krajiny jsou úspěšné na místní a jaké na národní úrovni?
Socioložka Jana Stachová z oddělení Lokálních a regionálních studií se ve článku na serveru Ekolist.cz zabývá otázkou ochrany přírody ze strany organizací občanské společnosti. Pokládá přitom zásadní otázku: „Z výzkumů veřejného mínění v poslední době vyplývá, že důvěra v neziskové organizace se obecně snižuje. Jelikož je důvěra jedním z klíčových předpokladů úspěchu environmentálních organizací, nemáme se obávat i …
Gibas pro časopis Zahrádkář: Proč lidé zahrádkaří a proč jsou zahrádky vědecky zajímavé?
Hlavní řešitel již ukončeného projektu "Mezi domovem a přírodou: zahrádkaření v post-socialistickém městě a jeho urbánní dopady pohledem městské politické ekologie" Petr Gibas píše pro časopis Zahrádkář. Jeho výzkum ukazuje, proč je důležité porozumět tomu, jak si lidé utvářejí vztah k městským prostorům, co takové prostory pro obyvatele i město jako celek znamenají, zda a jakým způsobem přispívají k lepšímu životu ve městech,…