Socioložka Nina Andrš Fárová, která se dlouhodobě zaměřuje na otázky genderu, technologií a vzdělávání, v rozhovoru pro Univerzitu Hradec Králové přibližuje, jak se digitální inovace promítají do každodenního života. Ukazuje, že technologický pokrok sám o sobě nevede k úbytku domácí práce a že chytré domácnosti i umělá inteligence mohou v praxi spíše upevňovat již existující nerovnosti namísto jejich eliminace.
Jedním z ústředních témat rozhovoru je výzkum chytrých domácností, s nímž začala během své Fulbrightovy stáže v USA. Jak vysvětluje, představa, že technologie „udělají všechno za nás“, je zavádějící. Robotické vysavače, chytré spotřebiče nebo domácí asistenti sice některé úkony usnadňují, zároveň však vytvářejí nové činnosti a nároky – od správy aplikací po technickou údržbu. Objem domácí práce se tak výrazně nesnižuje a genderové nerovnosti přetrvávají. Muži navíc často zaujímají roli technologických „administrátorů“ domácnosti, což jim dává větší kontrolu nad její digitální infrastrukturou.
Na téma technologií navazuje i její osobní zkušenost ze Spojených států. Pobyt v San Franciscu pro ni znamenal nejen splněný sen, ale především možnost rozvíjet výzkum v mezinárodním prostředí a porovnat fungování školství v USA a Česku. V rozhovoru mimo jiné popisuje tlak na výkon, úzké propojení univerzit s technologickými firmami i náročnost terénního výzkumu v americkém kontextu. Zahraniční zkušenost tak výrazně formovala její další odborné směřování i pohled na roli technologií v každodenním životě.
Výzkum Niny Andrš Fárové přispívá k hlubšímu porozumění tomu, jak se staré nerovnosti proměňují v digitálním věku, a proč je důležité sledovat nejen technologické inovace, ale i jejich konkrétní dopady na každodenní praxi.
Celý rozhovor naleznete na uhk.cz
