Ekonomka Alžběta Mangarella vystoupila v pořadu Události, komentáře z ekonomiky na ČT24 a v podcastu Vlákna, ve kterém se věnovala tématu proměn práce v digitální ekonomice. Obě vystoupení otevírají širší debatu o tom, jak platformová práce mění podobu zaměstnání, pracovních vztahů i sociální ochrany.
Platformová práce dnes zahrnuje širokou škálu profesí kurýrů a řidičů. Stále častěji ji organizují digitální platformy, které využívají algoritmy k přidělování zakázek, hodnocení výkonu nebo nastavování odměn. Právě tento způsob řízení práce, založený na sběru a vyhodnocování dat, patří mezi klíčové rysy současného vývoje pracovního trhu.
Algoritmické řízení přináší vyšší flexibilitu, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti a kontroly nad pracovními podmínkami. Mangarella vysvětluje, že když je „šéf algoritmus“, práci nepřiděluje člověk, ale automatizovaný systém. Pracující tak často nemají možnost nahlédnout do toho, jak systém rozhoduje o jejich hodnocení, výši odměny nebo množství přidělené práce. Zároveň to platí i v případě problémů, kdy se pracující obracejí spíše na chatbot než na nadřízeného. Digitální infrastruktura tak může posilovat nerovnost mezi platformou a pracujícím, který o své práci poskytuje data, aniž by měl přehled o tom, jak jsou využívána. Podle Mangarelly jde o „černou krabici algoritmického řízení“, kdy pracující dodávají data, ale nemají šanci vidět, jakým způsobem se to zpětně promítá do jejich práce a výdělku.
Debata o platformové práci zároveň upozorňuje na dlouhodobější strukturální problémy pracovního trhu. Jedním z nich je vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných vykonávajících práci v podmínkách podobných zaměstnaneckému vztahu. Mangarella upozorňuje, že platformová ekonomika v tomto ohledu nastavuje zrcadlo nerovnostem, které na trhu práce existovaly už dříve, včetně rozšířeného švarcsystému. Tento model může znamenat nižší míru ochrany v případě pracovního úrazu, nemoci nebo výpadku příjmů. Diskuse o evropské směrnici o platformové práci proto zdůrazňuje potřebu jasnějších pravidel, která by umožnila lépe vymezit práva a povinnosti mezi platformami a pracujícími. Podle Mangarelly má směrnice přispět k tomu, „aby pracující věděli, jaká data jsou o nich sbíraná, jakým způsobem jsou využívaná a jaké to má dopady na jejich práci, na jejich výdělek“.
Podle dostupných odhadů tvoří lidé pracující prostřednictvím digitálních platforem přibližně 3 % pracovní síly v Česku, přičemž jejich počet může s rozvojem digitální ekonomiky dále růst. Mangarella potvrzuje, že tato oblast zatím není dostatečně zmapovaná, a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu, který by přinesl přesnější data o tom, kdo tito pracující jsou a v jakých podmínkách pracují.
Mangarelly ukazuje, že platformová ekonomika není pouze technologickou inovací, ale také sociální otázkou. Otevírá témata pracovní autonomie, odpovědnosti zaměstnavatelů i role státu při nastavování pravidel, která mají zajistit férové podmínky v rychle se proměňujícím prostředí digitální práce.
Podcast Vlákna přibližuje tyto proměny v širším kontextu digitalizace společnosti a ukazuje, že diskuse o platformové práci se týká nejen konkrétních profesí, ale i budoucí podoby pracovního trhu jako celku.
Podcast si můžete poslechnout zde a vystoupení pro ČT24 zde. Dále je možné přečíst si i nový rozhovor pro hospodářské noviny, který najdete zde.
Vědci / vědkyně
