Ekonomka Kamila Fialová je autorkou nové studie Evropské komise věnované tématu nízkých mezd v rámci středoevropských a východoevropských členských států Evropské unie. Dokument Low-wage employment in Central and Eastern European Member States vychází v rámci dlouhodobého projektu Social Situation Monitor, na kterém Sociologický ústav AV ČR spolupracuje.
O výši mezd nedávno hovořila Fialová také v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus, kde upozorňuje na skutečnost, že Česko má dlouhodobě jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropské unii. „Že byla minimální mzda takovýmhle způsobem nízká, je opravdu určitý signál, že jsou u nás nízké mzdy akceptovatelné,“ upozorňuje. Vítá přitom novelu zákoníku práce, která umožnila existenci mechanismu, který upravuje vývoj minimální mzdy předvídatelně do budoucna.
Podle Fialové však nejde jen o samotnou výši minimální mzdy, důležité je vnímat jednotlivé nástroje příjmové politiky v širším kontextu. A jelikož má Česko velmi vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců, musí se potýkat s některými doprovodnými negativními dopady. „Často dochází třeba i k zaměstnávání v šedé ekonomice, kdy část mezd je těm zaměstnancům placena na ruku,“ vysvětluje Fialová. Taková výplata přitom neprochází žádnou oficiální statistikou. Dalším fenoménem je potom tzv. švarcsystém, který je v tuzemsku velice rozšířený. „Česko má jeden z nejvyšších podílů osob samostatně výdělečně činných v rámci evropských zemí, takže nejde jen čistě o minimální mzdu, ale i o to, jak nastavíme podmínky okolo. Současné podmínky opravdu nemotivují k tomu, aby zaměstnanci byli za ty nízké mzdy zaměstnáváni. Nejde tedy jen o to, že zvyšujeme minimální mzdu,“ doplňuje ekonomka. Podle ní by mělo pozitivní efekt vyrovnání podmínek zaměstnanců a OSVČ a nižší zdanění nízkých mezd, a to dokonce více než samotný růst minimální mzdy. Celý rozhovor s Kamilou Fialovou je dostupný online (čas 7:09:20), stejně jako například dřívější komentář k situaci českých důchodců v kontextu dopadů inflace (čas 13:44:20).
Když se ještě vrátíme k výše uvedené studii, v ní Fialová nabízí souhrnný pohled na práci za nízké mzdy (definovaná jako méně než dvě třetiny národní mediánové mzdy) a její determinanty. Fialová ukazuje, že země střední Evropy včetně Česka mají obecně významně větší podíl nízkopříjmových zaměstnanců. Zatímco pro některé pracovníky je nízká mzda pouze přechodnou fází na cestě k lépe placeným zaměstnáním, jiní pobírají nízké mzdy dlouhodobě. Tato setrvalost může mít negativní dopady jak na samotné zaměstnance a jejich rodiny, tak i na celou společnost. „V zemích, kde jsou nízké mzdy rozšířenější, je pro pracovníky obecně těžší opustit práci s nízkou mzdou a najít si místo s vyšší mzdou. Pokud pracovník zastává nízkoplacenou práci, zvyšuje to jeho šance na setrvání v práci s nízkými mzdami v budoucnu,“ píše badatelka.
Hlavními faktory, které ovlivňují, že zaměstnanec setrvá v nízkoplacené kategorii, je pohlaví, věk a vzdělání. Vyšší vzdělání má silnější vliv na šanci najít si lépe placené zaměstnání právě v zemích střední a východní Evropy ve srovnání s těmi západoevropskými. Na druhou stranu, zatímco v západoevropských zemích čelí hlavně mladší zaměstnanci vyšší pravděpodobnosti pracovat za nízkou mzdu a ustrnout na takové pozici, v zemích středoevropského regionu jsou takto zasaženi nejen mladí zaměstnanci, ale také zaměstnanci staršího věku.
Studie nakonec ukazuje, že napříč členskými státy EU bývají silnější odbory, vyšší minimální mzdy, větší výdaje na sociální politiku a také napjaté pracovní trhy s více volnými místy spojeny s nižší rozšířeností nízkoplacené práce a/nebo s nižší setrvalostí zaměstnání za nízké mzdy.
Studie je dostupná ke stažení ve formátu PDF, za pozornost ale stojí také dřívější článek Kamily Fialové Low-Wage Employment in Czechia: A Persistent Burden, který vyšel v roce 2022 v Ekonomickém časopise / Journal of Economics.
Vědci / vědkyně
