Terénní práce s lidmi zažívajícími bezdomovectví přinesla v českém prostředí pozitivní výsledky. Vedla ke snížení počtu hospitalizací a návštěv nemocničních pohotovostí, zmírnila tlak na kapacitu zdravotnických služeb a snížila celkové náklady na zdravotní péči. Vyplývá to ze studie, na které se podílel sociální geograf Martin Šimon v rámci svého působení v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
Česko má v poskytování zdravotní péče pro osoby bez domova velké rezervy. „Systém veřejného zdravotnictví je pod obrovským tlakem demografického stárnutí, přičemž nejistota bydlení a bezdomovectví jsou na vzestupu. Máme jeden z nejvyšších podílů lidí zažívajících bezdomovectví v Evropské unii. V tomto směru jsme na čtvrtém místě v Evropě,“ upozorňuje Šimon. Podle nejnovější zprávy FEANTSA je v Česku přibližně 0,2 % populace, tedy 20 000 lidí, bez domova.
Bezdomovectví jako extrémní forma chudoby udržuje a prohlubuje nerovnosti v oblasti zdraví. Osoby v bytové nouzi čelí desetkrát vyšší míře úmrtnosti než běžná populace, přičemž průměrný věk úmrtí je 45 let. Mezi běžným systémem zdravotní péče a specifickými zdravotními potřebami této sociální skupiny existuje značný nesoulad, který zvyšuje sociální a ekonomické náklady.
„Cestou z této krize systému je podpora terénních zdravotnických služeb, což potvrdila i naše studie. Situaci prospělo zejména nasazení sester v rámci mobilních sociálních týmů a specializované vzdělávání praktických lékařů k řešení potřeb osob bez domova. Proaktivní přístup k těmto pacientům snížil počet jejich hospitalizací a počet jejich návštěv pohotovostí. Díky tomu se podařilo zabránit nástupu chronických a závažných onemocnění, která často vedou k prodlouženým pobytům v nemocnici a trvalému zdravotnímu postižení,“ uvedl Šimon.
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v této souvislosti zavedla dva nové kódy zdravotního výkonu pro úhradu zdravotní péče. Tyto kódy jsou navrženy tak, aby kompenzovaly dodatečnou dobu potřebnou k léčbě pacientů bez domova. Kódy zahrnují lékařské ošetření poskytované lékařem osobě bez domova a ošetřovatelskou péči poskytovanou osobě bez domova. „Aplikace je omezena na praktické lékaře, kteří pravidelně poskytují lékařskou péči osobám žijícím v bytové nouzi. Vyžaduje ‚diagnózu bezdomovectví‘ praktickým lékařem, čímž je bezdomovectví vnímáno jako sociální diagnóza, která zahrnuje časově náročnou péči, podobnou léčebným protokolům pacientů s autismem nebo hluchoněmých, kteří již mají v českém zdravotnictví speciální kódy zdravotního výkonu,“ uvedl Šimon. Nové kódy zdravotního výkonu byly oficiálně zavedeny v lednu 2023 a umožnily praktikům nabízet služby této znevýhodněné sociální skupině s menší závislostí na externích zdrojích financování.
Studie též poukázala na nevyřešený problém následné péče, absenci pobytových sociálních služeb se zdravotní péčí a na nedostupnost azylových domů pro osoby zažívající bytovou nouzi. „Zjednodušeně řečeno, pacient je sice ošetřen, ale po propuštění z nemocnice se nemá kde uzdravit a časem se vrátí. To není pro nikoho efektivní,“ dodal Šimon.
Studie je dostupná k přečtení na webu na webu Sciencedirect.com.
Ilustrační foto: www.pexels.com / Zdroj: www.syri.cz
Vědci / vědkyně
Související publikace
Health and healthcare use of homeless population: Evaluation study of joint social work and healthcare provision
2025, Šimon, M., Latečková, B., Potluka, O.
