Vysokoškolské prostředí očima studentů a studentek: Výsledky mezioborového srovnání

Nejdůležitější zjištění ukazují že:

• Celková spokojenost se studiem je mezi vysokoškolskými studenty a studentkami vysoká. Nejspokojenější jsou studující lékařských zdravotnických oborů (spíše a velmi spokojeno je 78 % z nich), ze společenských věd (spíše/velmi spokojeno je 78 %) a z informačních a komunikačních technologií (74 %).
• V oblasti hodnocení celkové náročnosti studia se na prvním místě s velkým odstupem opět umístili studující z lékařských zdravotnických oborů. Celkem 82 % z nich vnímá studium jako obtížné až neúměrně obtížné. Na dalších příčkách se umístili studující z oblasti přírodních věd (studium je velmi/neúměrně náročné podle 56 % studujících) a studující z nelékařských zdravotnických oborů (55 %).
• V oblasti smysluplnosti studia jsou opět na předních příčkách studující lékařských a nelékařských zdravotnických oborů. Smysluplnost studia jako vysokou či velmi vysokou hodnotilo 74, resp. 71 % studujících. V závěsu jsou pak studující vzdělávání a výchovy (70 %). 
• V oborech, které vykazují vysokou spokojenost se studiem anebo vysoko vnímanou smysluplnost studia, je nižší podíl studujících, kteří uvažovali či uvažují o předčasném ukončení studia či změně oboru. Nejméně často o změně/ukončení studia uvažují studující z lékařských zdravotnických oborů (6 %), ze sociální práce a péče (7 %), ze společenských věd a žurnalistiky (12 %) či z nelékařských zdravotnických oborů (14 %).
• Zdravotnické obory (lékařské i nelékařské) však zaujímají první příčky i v negativním hodnocení studia. U těchto oborů byl nejčastěji zaznamenán výskyt úzkosti, nervozity či stresu zažívaných v souvislosti se studiem více než polovinu dní v měsíci. Tyto časté negativní pocity deklarovalo 55 % studujících u nelékařských zdravotnických oborů a 54 % studujících u lékařských zdravotnických oborů. Dále pak studující zemědělství a lesnictví (54 %) či přírodních věd (53 %).
• Mezi studujícími lékařských zdravotnických oborů byl také identifikován enormně vysoký podíl studujících, kteří mají osobní zkušenost s diskriminací na základě pohlaví/genderu nebo se sexismem ze strany přednášejících. Tuto zkušenost uvedlo 33 % studujících z lékařských zdravotnických oborů a rozhodně se nejedná pouze o ženy (uvedlo ji 37 % studentek a 24 % studentů). V ostatních oborech přitom průměrný výskyt zkušeností s tímto typem diskriminace dosahuje pouze okolo 14 %.
• V lékařských zdravotnických oborech a sociálních službách je také nejvyšší výskyt sexuálního či genderově podmíněného obtěžování ze strany přednášejících (osobní zkušenost uvedlo okolo 5 % studujících lékařských zdravotnických oborů a okolo 4 % studujících sociální práce a péče).
• Ve zdravotnických oborech jsou mezi přednášejícími očividně rozšířenější i další typy nevhodného chování směrem ke studujícím, např. zesměšňování, ponižování či urážky. Takové chování od přednášejících zažilo 23 % studujících z lékařských zdravotnických oborů, dále zkušenost s těmito druhy nevhodného chování nejčastěji deklarují studující zemědělství a lesnictví (22 %) a studující z nelékařských zdravotnických oborů (21 %).
• Zjištění z výzkumu tak ukazují jistý paradox, že studující zdravotnických oborů vnímají vysokou smysluplnost studia, neuvažují o jeho předčasném ukončení a v případě lékařských zdravotnických oborů jsou se studiem dokonce nejvíce spokojeni, ve velké míře se ale studující těchto oborů během studia potýkají s řadou obtíží a negativních jevů, jako jsou úzkosti, nervozita či stres, sexismus a genderová diskriminace či zesměšňování, ponižování a urážky ze strany přednášejících.

Jak již bylo zmíněno výše, cílem projektu KULTIMED je kultivace prostředí, vztahů a podmínek medicíny. Jednou z cílových skupin projektu jsou studující z oblasti zdravotní a sociální péče. Vzhledem k zaměření projektu jsme v šetření rozlišovali tři podskupiny studujících z této oblasti, a to studující lékařských zdravotnických oborů (medici), studující nelékařských zdravotnických oborů a studující sociální práce a péče a jiných oborů. Studující lékařských a nelékařských zdravotnických oborů někde souhrnně označujeme jako studující zdravotnických oborů.

Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit, jak medici a medičky (studující lékařských zdravotnických oborů) hodnotí své studium v porovnání s ostatními vysokoškoláky v oblasti spokojenosti se studiem, vnímané náročnosti studia, zvládání studijních povinností či úvah o předčasném ukončení studia, ale i v oblasti problémů kombinovat studium a další závazky, výskytu úzkosti, deprese a negativních jevů, se kterými se studující v průběhu studia mohou setkávat.

Zjištění z dotazníkového šetření ukazují, že studijní prostředí na lékařských fakultách je do značné míry specifické, a ne vždy přívětivé a přátelské. Těmto zjištěním by měla být věnována pozornost a potvrzují tak i relevanci projektu KULTIMED, jehož cílem je posílit respektující přístup a komunikaci ze strany přednášejících, omezit projevy předsudků a nevhodného chování a zlepšit studijní prostředí.

Výsledky šetření mimo jiné ukazují, že medici a medičky (tj. studující lékařských zdravotnických oborů) jsou sice v průměru se studiem velmi spokojeni, jsou si jisti výběrem studijního oboru a přisuzují mu velký smysl, avšak extrémní celková (ale i specificky časová či psychická) náročnost studia a chování ze strany přednášejících jim znepříjemňují studijní zážitek a nevytváří motivující a podporující prostředí.

Dotazníkové šetření tak přináší nejen obrázek o situaci studujících z jednotlivých studijních oborů, ale je i odrazem klimatu, studijní atmosféry, vztahů a hodnotového nastavení, které v těchto oborech celkově převládá. Prostředí lékařských fakult z tohoto šetření jednoznačně vychází jako značně specifické, a ne vždy vstřícné a přátelské.

Přehled nejzajímavějších zjištění

Z pohledu celkové spokojenosti se studiem můžeme zhodnotit, že nejvyšší podíl velmi a spíše spokojených studujících můžeme pozorovat v rámci lékařských zdravotnických oborů (78 %), společenských věd a žurnalistiky (78 %) či informačních a komunikačních technologií (74 %). Nejnižší spokojenost pak je naopak v oborech z oblasti umění a humanitních věd (63 %), v nelékařských zdravotnických oborech (63 %) či v zemědělství a lesnictví (67 %).

Není překvapením, že studenti a studentky lékařských zdravotnických oborů vnímají studium jako zdaleka nejnáročnější. Celých 82 % studujících z těchto oborů označilo studium jako celkově náročné až neúměrně náročné. S větším odstupem na druhém místě jsou studující přírodních věd (56 %) a dále studující nelékařských zdravotnických oborů (55 %). Jako nejméně náročné pak studium hodnotí studující sociální práce a péče (20 %), studující v oblasti služeb (20 %) a společenských věd či žurnalistky (23 %). Rozdíly mezi obory tak jsou zde velmi výrazné.

Tento obrázek do velké míry souvisí s vnímanou časovou náročností studia. Ve zdravotnických oborech byl nejvyšší podíl těch, kteří vnímali časovou náročnost studia jako vysokou až neúměrně vysokou. V lékařských zdravotnických oborech takto hodnotilo časovou náročnost studia až 87 % studujících, v nelékařských zdravotnických oborech pak 75 % studujících. Na druhém konci spektra pak opět byli studující společenských věd a žurnalistiky (29 %), sociální práce a péče (29 %), služeb (33 %) či obchodu, administrativy a práva (37 %). Rozdíly mezi obory jsou zde opět značné, jak ukazuje Graf 3.

S časovou náročností studia pak souvisí to, že studenti a studentky lékařských i nelékařských zdravotnických oborů nejčastěji uváděli problémy kombinovat studium a své další závazky, jako je práce, rodina či volnočasové aktivity. Takové problémy uvedlo 40 % studujících z lékařských a 37 % studujících z nelékařských zdravotnických oborů. Nejméně často problémy s kombinováním studia a jiných závazků deklarovali studující v oblasti společenských věd a žurnalistiky (18 %), studující z oblasti služeb (20 %) či obchodu, administrativy a práva (24 %) a sociální práce a péče (24 %).

Studující lékařských a nelékařských zdravotnických oborů sice vnímají studium jako celkově i časově nejnáročnější a nejčastěji uváděli problémy kombinovat studium a své další závazky, ale zároveň studiu přisuzují největší smysluplnost. 74 % studujících z lékařských a 71 % studujících z nelékařských zdravotnických oborů hodnotilo smysluplnost studia jako velmi vysokou a vysokou. V závěsu jsou pak studující vzdělávání a výchovy (70 %) a sociální práce a péče (69 %).

Nejhůře byla smysluplnost studia naopak vnímána ve společenských vědách a žurnalistice. Tam hodnotilo smysluplnost studia jako velmi vysokou a vysokou jen 58 % studujících, v zemědělství a lesnictví 59 % studujících a v oblasti obchodu, administrativy a práva zhruba 60 % studujících.

S vysoko vnímanou smysluplností studia pak pravděpodobně souvisí i to, že studující z oblasti zdravotní a sociální péče uvažují o předčasném ukončení studia či změně oboru v nižší míře, než je tomu běžné v jiných oborech. Nejnižší podíl studujících, kteří uvažovali či uvažují o předčasném ukončení studia či změně oboru více než polovinu dní v měsíci, byl mezi studujícími lékařských zdravotnických oborů (pouze 6 % studujících), dále mezi studujícími sociální práce a péče (7 %), mezi studujícími společenských věd a žurnalistiky (12 %) či mezi studujícími nelékařských zdravotnických oborů (14 %).

Nejčastěji naopak o ukončení studia uvažovali či uvažují studující zemědělství a lesnictví (18 %), studující umění a humanitních věd (17 %) či studující v oblasti obchodu, administrativy, práva (16 %) a služeb (16 %). U těchto oborů bylo hodnocení smysluplnosti studia podprůměrné.

Studenti a studentky zdravotnických oborů se umístili na prvních příčkách v deklaraci úzkosti, nervozity či stresu, které zažívali v souvislosti se studiem více než polovinu dní v měsíci. Tyto pocity uvedlo 55 % studujících z nelékařských zdravotnických oborů a 54 % studujících z lékařských zdravotnických oborů. Naopak méně časté jsou úzkosti, nervozita či stres u studujících informačních a komunikačních technologií (44 %), společenských věd a žurnalistiky (45 %) či techniky, výroby a stavebnictví (45 %).

Dotazníkové šetření zároveň ukázalo, že studující lékařských zdravotnických oborů hodnotili výrazně hůře než v jiných oborech přístup a chování přednášejících (horší hodnocení udělili už jen studující zemědělství a lesnictví). Příčinu můžeme nalézt pravděpodobně i ve vyšším výskytu projevů diskriminace na základě pohlaví/genderu či sexismu ze strany přednášejících, které nejčastěji deklarovali právě studující lékařských zdravotnických oborů (viz Graf 8). A nejedená se pouze o zkušenosti žen. U lékařských zdravotnických oborů má tuto zkušenost 37 % studentek, ale i 24 % studentů. I muži tedy takovéto chování ze strany vyučujících zaznamenávají a vadí jim.

Výskyt sexuálního nebo genderově podmíněného obtěžováním ze strany přednášejících sice uvedla v průměru jen 3 % ze všech studujících, nejčastější byl ale opět u oborů z kategorie zdravotní a sociální péče, okolo 4 %. U lékařských zdravotnických oborů tuto zkušenost uvedlo 5 % studujících a u oborů z oblasti zdravotní a sociální péče 4 % studujících.   

Lékařské a nelékařské zdravotnické obory se vyznačují ještě tím, že zhruba každý pátý student či studentka zažili ze strany přednášejících zesměšňování, ponižování či urážky. Jde o typy nevhodného chování, které by na akademické půdě a v prostředí vysokoškolského studia neměly být přítomné. Takové chování však zaznamenalo 23 % studujících lékařských zdravotnických oborů, 22 % studujících zemědělství a lesnictví a 21 % studujících nelékařských zdravotnických oborů.

 S těmito typy nevhodného chování mají naopak nejméně zkušeností studující služeb (9 %), studující informačních a komunikačních technologií (10 %) a studující sociální práce a péče (11 %). V těchto oborech je výskyt nevhodného chování ze strany přednášejících zhruba poloviční oproti zdravotnickým oborům.

Tato a další zjištění z mezioborového srovnání můžete průběžně sledovat na stránkách projektu: kultimed.soc.cas.cz a na Facebooku KULTIMED.

Technické parametry výzkumu

 Kontakty pro dotazy:

 Kristýna Pospíšilová
hlavní osoba zodpovědná za dotazníkové šetření
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

nebo

Romana Marková Volejníčková
vedoucí projektu
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Případně nás s dotazy či podněty můžete oslovit na adrese projektu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..