Samec zmiňuje růst cen nemovitostí a nájmů, zejméne ve velkých městech a upozorňuje, že nastavení celého systému v Česku spoléhá výlučně na vlastnické a soukromé nájemní bydlení. To považuje za problematické, protože to vede k náchylnosti celého systému ke krizi existence více alternativ by přitom znamenala jeho lepší dlouhodobou udržitelnost.
"Inspirovat se můžeme v blízkém zahraničí. V Německu či Rakousku fungují různé formy kolektivního nebo družstevního vlastnictví, což je způsob, jak diverzifikovat možnosti. Zároveň se můžeme inspirovat z naší minulosti, například u nás má tradici družstevní vlastnictví, které je sice vnímáno jako pozůstatek ze socialismu. To se lidé od devadesátých let spíše snažili převádět do soukromého vlastnictví, v současnosti ale narážíme na problém, že třeba v Praze je málo obecních bytů, zhruba 5 až 6 procent, což některým obcím dost svazuje ruce z hlediska dlouhodobé politiky bydlení a strategie, jak právě nabídnout bydlení pro ty, kteří nedosáhnou na hypotéku nebo tržní nájemné," shrnuje Samec a dodává, že kořenem problému, proč se bydlení stává nedostupným pro stále více lidí, je skutečnost, že se dnes z bydlení stává více investice. To je v přímém rozporu s dřívějším chápáním bydlení jako přístřeší, domova, jako něco, co neslouží jen k nějakému finančnímu zbytku. Různé alternativy by tak mohly doplnit toto protržně orientované úsilí.
Samec kritizuje absenci dlouhodobých perspektiv a strategií bydlení a připomíná například situaci kolem zákona o sociálním bydlení, který nebyl doposud přijatý. Přitom se nebavíme o nabídce bydlení pro úzkou skupinu lidí, v současné situaci se totiž skokově zvýšily ceny nemovitostí, na rozdíl od mezd, zvláště u profesí, které město potřebuje, nebo důchodců a domácností s jedním živitelem či živitelkou. "Ti všichni potřebují bydlet a potřebují bydlet kvalitně a stabilně. U vlastnického nájemního bydlení ale dochází k tomu, že lidé dostávají smlouvu na jeden rok, což znamená riziko, že smlouva dále nebude prodloužena, nebo dojde k navýšení nájmu," uvádí Samec. Alternativy by měly nabízet dlouhodobou jistotu, kterou dnes znamená zpravidla jen vlastnické bydlení.
Problém je také v tom, že např. ve Vídni, která je často zmiňována jako příklad pozitivní praxe, se politka bydlení utváří dlouhodobě, téměř sto let. Dochází tam tak k vyvažování různých forem bydlení (vlastnické, nájemní, bydlení poskytované společnostmi, které mohou generovat jen omezený zisk, obecní). Ačkoliv se tím můžeme inspirovat, je třeba vytvářet vlastní cestu. "Nejde o to říct, že vlastnické bydlení a soukromé nájmy jsou špatné a je třeba je změnit, důležité je mít pestrou paletu různých možností," upozoňuje Samec.
O různých způsobech financování bydlení a hledání alternativ si můžete poslechnout v dalších minutách záznamu. Celý pořad online: wave.rozhlas.cz/sociolog-samec-slusne-zit-potrebuji-vsichni-pomoci-mohlo-kolektivni-nebo-7697997
Tomáš Samec v nedávné době také poskytl rozhovor pro server A2larm.
Vědci / vědkyně
