Vošmik: Otevřená komunikace a rovnost podmínek jako klíč k solidární společnosti

„Když se podíváme na dostupná data z České republiky, tak v chirurgii ženy tvoří pouze 20 %, 80 % chirurgů jsou muži. Pokud jde o ošetřující personál, tak tam naopak převažují ženy, ale pokud jde o lékařky, zastoupení žen je daleko vyšší,“ otevírá badatel téma zastoupení a přínos žen v chirurgii. Malé zastoupení žen, především na pozicích vedoucích způsobuje nedostatek otázek péče, ačkoliv by to neměla být pouze ženská otázka. „Částečné úvazky a pracovní flexibilita utvářejí příležitosti, aby ženy, byť pečují, nebo nepečují, mají - i nějaké další závazky, se mohly v oboru uplatnit,“ dodává Vošmik.

Diverzita a inkluze je podle něj na pracovišti prospěšná. „Diverzita ve všech oblastech zaměstnání má pozitivní efekty, nejen co se týká pracovních vztahů, ale také když jde o pracovní činnost a právě zohledňování specifických potřeb všech lidí. Prostředí je potom více inkluzivní, přátelštější a možná i méně kompetitivní, protože co člověk, to specifikum a každý člověk vnáší do pracovního týmu něco jiného,“ říká vědec. Převážně mužský kolektiv ze stejného oboru, většinou s podobným zázemím je homogenní – uvažuje podobně a ztrácí se pestrost, různé pohledy a zkušenosti.

Na toto téma se také zaměřuje nový projekt KULTIMED, který pokrývá celé spektrum medicíny a snaží se medicínské prostředí ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy kultivovat. V projektu se odborníci zaměřují na komunikaci, otevřenost a funkčnost medicíny. „Klíčem projektu myslím komunikaci uvnitř zdravotnictví, aby spolu lidé mluvili, aby bylo možné říct, já mám dítě, mám nějaké potřeby a uvítal/a bych úpravu pracovní doby nebo právě částečný úvazek. Ne vždy je možné tohle otevřeně zmínit a každý máme svou vyjednávací pozici trochu jinou,“ konstatuje Vošmik. Odborníci dále zkoumají problematiku spojování žen s mateřstvím v zaměstnání. Tím je myšleno, že zaměstnavatelé mají často předsudky o ženách, že například brzy půjdou na mateřskou a tím se sníží jejich pracovní nasazení. Kvůli těmto mnohdy mylným předsudkům nechtějí ženy zaměstnat. Dále odborníci zkoumají vyváženost pracovních podmínek mezi ženami a muži a oblast výzkumu věnují rovnému odměňování.
 

Vošmik také zmiňuje feminismus a jeho důležitost při vytváření spravedlivé a solidární společnosti. „Feminismus není jen o ženách, je to o sociální spravedlnosti, o solidaritě, o rovných příležitostech a je to hlavně o tom, abyste nemusela mít ostré lokty k prosazení nějaké pracovní pozice. Dále klade důraz, aby systém byl nastavený tak, že myslí i na slabší, tím nemyslím ženy, ale obecně lidi, kteří nemají takovou pozici nebo osobnost, aby se mohli prosadit, aby také měli tyto možnosti,“ popisuje vědec.

Problematické podle něj jsou také časté situace, kdy se ženy, které hledají zaměstnání, při pracovním pohovoru setkávají s nevhodnými, případně přímo nezákonnými otázkami: „Často se můžeme setkat s takovými skrytými otázkami, kdy nezazní přímo explicitní otázka, ale zazní například „Chcete tady pracovat dlouhodobě nebo plánujete rodinu?“ Opravdu zkušený HR pracovník, který chce jít touto linií, si asi dokáže tyhle informace z té ženy nebo osoby dohledat, ale v každém případě je to špatně a tento typ otázek jednoznačně patří mimo zákon,“ dodává Vošmik. I na oblast kvality pracovních pohovorů se zaměřuje zmíněný projekt KULTIMED.
 

Více o projektu naleznete na nových webových stránkách kultimed.soc.cas.cz.