Plýtvání potravinami je problémem nejen ekologického, ale i ekonomického, etického a sociálního charakteru. Socioložka Naděžda Čadová rozebírá problematiku potravinového odpadu ve svém článku pro nové číslo časopisu Odpadové fórum.
Z ekologického aspektu je plýtvání potravinami zátěží pro přírodní zdroje, jakými jsou půda a voda, které jsou při produkci potřebné. Odpad z potravin potom představuje přibližně 16 % celkových emisí skleníkových plynů z potravinového systému EU. Je tak možné ho dát i do souvislosti se změnou klimatu. Zároveň hlad a podvýživa představují po celém světě jeden z nejzávažnějších problémů, který silně kontrastuje s rozsáhlým plýtváním potravinami. Celosvětově přitom trpělo v roce 2022 hladem a podvýživou mezi 691 a 783 miliony lidí. „Není důvod k velkému optimismu, neboť ekonomické oživení po pandemii bylo narušeno rostoucími cenami potravin a energií, které dále umocnila válka na Ukrajině,“ doplňuje Čadová.
Omezit plýtvání potravinami se snaží i OSN programem Cíle udržitelného rozvoje, ve kterém si dala za cíl snížit vyhazování potravin připadající na člověka o polovinu. Plnění stanovených cílů OSN vyhodnocuje a publikuje prostřednictvím souhrnné zprávy: Jen v roce 2022 bylo vyhozeno 19 % všech potravin ve fázi maloobchodu nebo spotřeby, což představuje 1,05 miliardy metrických tun potravin dostupných spotřebitelům. Čadová k tomu píše: „Většina odpadu přitom vznikla v domácnostech (60 %). Každý člověk tak v průměru vyplýtval 79 kilogramů ročně, což je více než kolik je váha průměrného člověka.“ V porovnání s tím Eurostat uvádí, že v roce 2022 bylo v EU vyprodukováno cca 132 kg potravinového odpadu na obyvatele, domácnosti nesou 54% podíl (tj. 72 kg) na produkci tohoto druhu odpadu.
Z výzkumu CVVM z května 2024 je patrné, že s rozšířením povědomí o tomto problému roste i zájem českých občanů. Oproti prvnímu šetření v roce 2016 přemýšlí o plýtvání potravinami o polovinu více Čechů a Češek. Hodnocení problému nadbytečného vyhazování potravin reflektují jinak domácnosti s odlišnou životní úrovní. Lidé s dobrou životní úrovní připisují plýtvání větší problematičnost (52 %) než lidé s „ani dobrou, ani špatnou“ (46 %) a špatnou životní úrovní (29 %). Poměrně rozšířené (86 %) je plánování jídel, která se lidé chystají připravovat, než vyrazí na nákup. Jde o taktiku, jak zamezit nadbytečnému vyhazování potravin.
Vedle kontroly zásob je právě plánování nákupu jedním z dalších doporučených postupů, jak zamezit plýtvání potravinami. Paradoxně k plýtvání přispívá nakupování potravin ve slevách bez plánu využití. Skladování potravin, využívání zbytků, jejich zamrazování, apod. jsou dalšími způsoby, jak lze omezit plýtvání potravin v domácnostech.
