Strach jako přirozený sebezáchovný mechanismus, ale i jako nástroj ovlivňování veřejného mínění a schopnosti rozhodovat se. Sociolog Jan Červenka ve svém článku pro časopis Vesmír analyzuje dopad strachu na jednotlivce a celou společnost. Rozdíly vlivu strachu na fungování společnosti najdeme mezi různými kulturami napříč časem, ale i v rámci jedné homogenní společnosti.
Provázanost lidské společnosti a strachu je natolik velká, že odborná literatura často píše o tzv. „kultuře strachu“. Vliv na každodenní činnosti a rozhodnutí dále vyživuje „etika bezpečnosti“, na jejímž základě je postaven princip národní bezpečnosti jako nejvyššího dobra. Kultura strachu a její posilování přišlo do popředí zejména po útocích na Světové obchodní centrum 11. září 2001. Spojené státy ale nejsou jediným případem společnosti, ve které měl strach své významné místo. Strach totiž zásadním způsobem ovlivňuje důvěru v politické, státní a společenské instituce, soudržnost nebo ekonomické chování. A právě to je i důvodem pro časté opakování sociologických šetření a výzkumů veřejného mínění.
I samotné výzkumy mají podle Červenky svá úskalí. Během průzkumů není jistá dobrovolnost účastnit se, míra upřímnosti a tlak na potřebu odpovědět na pokládané otázky. Právě nutnost tazateli odpovědět může přitom ve dvou respondentech vyvolat rozdílnou míru obav. Aby z výzkumů vzešly co nejuspokojivější výsledky, je třeba je pravidelně opakovat a využívat způsob šetření, který je snadno srovnatelný. Důležité je i samotné množství otázek a jejich řazení. „Právě otázky zaměřené na zkoumání obav mohou být značně citlivé na to, jaké jiné otázky jim v dotazníku předcházely. Pokud tam byly např. otázky zkoumající finanční situaci domácností nebo otázky týkajících se environmentálních problémů, je velmi pravděpodobné, že v odpovědích na otázky týkajících se obav budou tato témata rezonovat více, než kdyby tyto otázky v šetření nebyly nebo kdyby byly zařazeny až následně,“ rozebírá Červenka. Rovněž podotýká, že takovýto efekt lze pouze minimalizovat, nikoliv zcela odstranit.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se tématu strachu a eventuálních hrozeb ve vnímání české společnosti věnuje dlouhodobě. Od obecných otázek je ve výzkumech využíváno i konkrétnějších dotazů, např. využití jaderné energie, nezaměstnaností, kriminalitou a bezpečností bydliště i země. Opakující se uzavřenou otázkou v průzkumech CVVM je, zda se respondent něčeho obává. Pokud odpoví kladně, následuje doplňující otevřená otázka.
Z dosavadních výsledků je patrné, že se většina něčeho soustavně obává. Červenka dále analyzuje především proměny v zastoupení těch, kteří vyjádřili nějakou formu obav. Nejvyšší míru obav byla v průzkumech zaznamenána v roce 2015, kdy podíl lidí s obavami činil 68 %, nejnižší míra byla naopak zaznamenána v roce 2018, kdy klesla na 52 %.
Skladba obav byla napříč lety rovněž dynamická a proměnlivá. Hojně zastoupeny byly například sociálně-ekonomické obavy, které často odrážely ekonomickou situaci daného období. Za rok 2022 byly jedním z hlavních obav zdražování a inflace. Politická situace se v průzkumech začala hojně objevovat až v letech 2021 a 2022. Válka a terorismus jsou tématem, které byly v hodnotách na vzestupu především v posledním desetiletí. Nárůstu odpovědí respondentů spojených s terorismem se přičítá zejména aktivitám Islámského státu a jeho teroristickými útoky v Evropě. Naopak obavy z migrace v posledních několika letech postupně klesaly k 9 % v roce 2021. Mírný vzestup byl zaznamenán až v roce 2023. Podobné kolísavé výsledky byly zjištěny i v případě obav o zdraví. Nejvyšší podíl odpovědí respondentů, tj. 31 %, kteří se bojí o své zdraví, bylo v době pandemie covidu-19 v roce 2021.
Výsledky všech výzkumů veřejného mínění CVVM naleznete na webových stránkách cvvm.soc.cas.cz. K dispozici je také interaktivní aplikace pro sledování časových řad.
