Vašát: „Bezdomovectví je komplexní fenomén. Neexistuje univerzální řešení a represe není cesta“

Senátor ve veřejném videu na síti X představil nápad na návrh zákona, dle kterého by bylo možné trestat odnětím svobody bezdomovectví, pokud by daná osoba odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce. Ideu přivítal i senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek, který fenomén bezdomovectví označil za „životní styl“. Podle Vašáta však není univerzálního řešení, obzvláště ne represe: Klíčová je naopak práce sociálních služeb a neziskových organizací, které lidem na ulici pomáhají. Jejich práce nicméně řeší až následky bezdomovectví, nikoliv příčiny – ty mají povětšinou ekonomické a politické aspekty.

Důvody, proč se lidé ocitají na ulici, jsou různorodé. Při dotazování na ulici jsou však odpovědi silně ovlivněny subjektivním výkladem. Podstatnou roli podle Vašáta hraje i to, jak dlouho je člověk bez domova. Čím déle se to děje, tím více mají lidé bez domova tendenci odpovidat, že šlo o vlastní volbu. Téměř třetina uvádí problémy v manželství či partnerském vztahu, 16 % ztrátu zaměstnání a 15 % problematické dětství. „Problémy se navzájem doplňují,“ vysvětluje Vašát a dodává: „Nejde označit jen jeden. Je třeba se podívat na to, kdo ti lidé jsou. To, že 90 % lidí v našem výzkumu (z roku 2016) mělo poslední stabilní práci ve špatně placených službách nebo přicházeli z těch levných montoven, není náhoda.“ Hlavní překážkou pro návrat z ulice je přitom těžko dostupné bydlení. Pokud je člověk na ulici delší dobu, tím těžší je potom návrat do běžné společnosti.

Senátor Hraba svůj návrh odůvodnil častými námitkami a stížnostmi starostů, kteří k řešení bezdomovectví postrádají pravomoce. Vzorem mu měl být podobný zákon, který je v platnosti v Maďarsku. „Podívejme se, jaké to mělo dopady. Spousta lidí se dostala na ubytovny, takže to podporovalo byznys s chudobou nebo se dostali mimo známé struktury města. Pomoc tak byla velmi obtížná,“ reaguje Vašát.

Antropolog také rozporuje senátorovo tvrzení, že bezprizorní lidé jsou bezpečnostní hrozbou. Z jeho kvalitativního výzkumu totiž vyplývá, že tomu tak není: Řada z nich sice nemá problém přiznat distribuci drog, prostituci či drobné krádeže, jedná se však o zanedbatelná procenta.

Celý díl podcastu je dostupný online na webu Seznam zpráv a na streamovacích platformách.