Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 31 - 36)
S využitím jednoho z prvních dotazníkových šetření členů stran v postkomunistickém státě tato studie ukazuje socio-demografický a postojový profil členů KDU-ČSL. Prozkoumámí kohezivnosti členů strany a jejich poslanců ukazuje, že vliv středních elit stran na legislativní proces je determinován politickými tématy.
V prvním desetiletí českého parlamentarismu došlo k postupnému usazení jeho dvoukomorové struktury. V textu identifikujeme postupnou tendenci ke stabilizaci parlamentu, což jej připodobňuje západoevropským parlamentům. Dalším trendem je odklon od většinové organizace parlamentu ke konsensuálnímu pojetí. Zároveň dochází ke střetům o pravomoci Senátu a postupnému oslabování role Poslanecké sněmovny.
Politické strany v postkomunistických státech jsou považovány především za organizace, jež se zaměřují na volby a neorientují se na výstavbu stranické organizace. Na základě detailního výzkumu v České republice argumentujeme, že politické strany operují v prostředí, jež je nepřátelské vůči organizovanému stranictví, a proto upravují své organizační strategie tak, aby učinily členství více atraktivní. A to přesto, že zakoušejí permanentní pokles počtu členů nebo jejich stagnaci.
Hlavním cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda národní parlamenty ztrácejí v procesu evropeizace svou demokratickou funkci a stávají se pouze „schvalovacím článkem“ vertikálního projektu shora řízeného výkonnou mocí. Tento příspěvek nabízí analýzu základních změn, které doprovázejí proces evropeizace národních parlamentů na institucionální úrovni.
Příspěvek je zaměřen na evropeizaci zájmových struktur, konkrétně na evropeizaci průmyslových vztahů na úrovni podniku, především nadnárodní firmy. Všímá si střetu koncepce industriálních vztahů v mateřské a dceřiné firmě, úlohy Evropských podnikových rad v procesu evropeizace pracovních vztahů.
Příspěvek se zabývá vlivem přímých zahraničních investic (PZI) na evropeizaci industriálních vztahů v podmínkách pokračující ekonomické a politické integrace Evropy. PZI hrály důležitou úlohu nejen v modernizaci ekonomik, ale měly vliv i na oblast vztahů mezi vedením firem a zaměstnanci.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
Připojené odkazy
Připojené soubory
Připojené obrázky
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter