Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností

Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření Distinkce a hodnoty 2008 provedeného v kohortě dnešních třicátníků (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči. Výsledky ukazují na jedné straně na výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti, a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině. Na straně druhé ale také na to, že tyto kulturní zdroje, ačkoliv třídně nerovně distribuované, jsou účinným nástrojem vzestupné mobility ze znevýhodněné třídní pozice – jde především o aktivní demokratický výchovný styl a pro-čtenářské klima v rodině. Přikláníme se tak k platnosti teoretického modelu kulturní mobility spíše než rigidní kulturní reprodukce. Navíc na vzestupnou mobilitu mají vliv individuální faktory (dětské čtenářství, školní výkon a dosažené vzdělání) a částečně také nekognitivní osobnostní rysy (svědomitost a celková vyrovnanost). Obecně tak platí, že kultura je významným nástrojem v mezigeneračním úsilí o zajištění co nevýhodnější pozice v sociálním prostoru.

Klíčová slova: mezigenerační sociální mobilita, kulturní reprodukce, dosahování statusu, sociální třída, kulturní kapitál, sociální kapitál, výchovné styly, osobnostní rysy