Konference se konala 24.-25.2. 2003 v Italském kulturním institutu v Praze.
Konference byla organizována pod záštitou Velvyslanectví Italskérepubliky v ČR, Italského kulturního institutu v Praze, DelegaceEvropské komise v ČR ve spolupráci s Centrem evropských studií Vysokéškoly ekonomické – Konrád Adenauer Stiftung, katedrou politologie VŠE,Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Sociologickýmústavem Akademie věd České republiky. Vědeckým koordinátorem konferencebyl profesor Gigi Graziano z univerzity v Turíně.
Organizátoři si stanovili tři základní cíle. Prvním z nich bylopředstavit veřejnosti politická a vládní stanoviska k důsledkůmrozšíření EU ze tří úhlů pohledu – italského, českého a nadnárodního„bruselského“. Druhým cílem bylo zabývat se konkrétními důsledkyrozšíření EU pro českou společnost: co bude rozšíření znamenat propodnikatelskou sféru a co pro odbory, jak ovlivní situaci na trhu prácea jak usměrní sociální politiku vlády, jaký vztah k němu mají politickéstrany a co pro ně bude znamenat. Třetím cílem pak bylo otevřít diskusik otázce, jak stimulovat „novou příslušnost (k Evropě)“, aniž by tímutrpěl kulturní pluralismus, k tématu národní a evropské identity.
Konference byla organizována formou tří panelů a kulatého stolu.
První panel „Rozšíření EU a evropská forma vládnutí“ kombinoval italský pohled, prezentovaný Robertem de Mattei (poradcenáměstka předsedy vlády Italské republiky) s českým pohledem, kterýprezentovali Jan Kohout (1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR) aJan Zahradil (zástupce ČR v Evropském konventu). Pohled z Evropskékomise prezentoval Wenceslas de Lobkowicz (vedoucí oddělení Generálníhoředitelství pro rozšíření, Evropská komise). Důsledky rozšířeníEvropské unie a jeho hlavní přínos a také „náklady“ s ním spojené pakpřehledně zhodnotil Wim Kok, bývalý předseda vlády Nizozemskéhokrálovství a předseda skupiny expertů, zabývající se důsledky rozšířeníEU. Panelu předsedal profesor Gigi Graziano (Universita v Turíně).
Ve druhém panelu „Regiony, odbory a podnikatelská sféra v rozšířené EU“ se o italské zkušenosti z regionalizace v evropské perspektivě podělilVincenzo Cerulli Irelli z univerzity La Sapienza v Římě, který sezároveň v době svého působení v italském parlamentu podílel na italskéregionální reformě. O regionální reformě v České republice hovořilMichal Illner (Sociologický ústav AV ČR), který poukázal na to, žeregionalizace je dlouhodobý proces, v němž ne všechny kroky na sebelogicky navazují, a který se ve své druhé polovině navíc překrývá sobdobím plnění podmínek pro vstup do EU. Komentář k oběma referátům zpozice praktické politiky připravil Jan Zahradník, hejtman Jihočeskéhokraje. Situací na trhu práce v důsledku rozšíření EU a postojem odborůk tomuto procesu a jeho důsledkům se zabýval ve svém referátu PavelJaníčko z Českomoravské konfederace odborových svazů a Vysoké školyekonomické v Praze. Komentář připravil Václav Kužel z Ministerstvapráce a sociálních věcí ČR, který problematiku doplnil celkovýmpohledem na řešení problematiky zaměstnanosti v EU a implementacievropských směrnic v domácí politice zaměstnanosti. Škoda, že chybělkomplementární pohled na současnou situaci a očekávané změny ze stranyzaměstnavatelů, ale zaměstnavatelské organizace neprojevily o účast avystoupení zájem. Panelu předsedala PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc.(Sociologický ústav AV ČR).
Třetí panel „Politické strany a veřejné mínění“ byl otevřen referátem o restrukturalizaci italského stranického systémuGianfranco Pasquina z Univerzity v Boloni a Boloňského centraUniverzity Johna Hopkinse (referát za nepřítomného přednesl LucianoBardi). Soustředil se na důvody kolapsu italského politického systému adůsledky členství v EU pro italský politický systém. Jiří Kunc (Fakultasociálních věd, Univerzita Karlova) ve svém zasvěceném komentáři hledalparalely mezi českým a italským politickým systémem a jejich vývojem.Českými politickými stranami a jejich vývojem ve světle rozšíření EU sezabýval příspěvek Miroslava Mareše (Masarykova univerzita v Brně).Luciano Bardi (Univerzita v Pise) a Giorgia Delsoldato (EuropeanUniversity Institute) se věnovali ve svém referátu transnacionálníspolupráci politických stran a Evropskému parlamentu. Adam Černý(Hospodářské noviny) se ve svém vystoupení věnoval evropské integraci zpohledu českých sdělovacích prostředků a tomu, jakým způsobem a jakprofesionálně se sdělovací prostředky s touto tematikou vyrovnávají.Zasvěcený komentář k této části přednesl Geoffrey Pridham (Univerzita vBristolu), který se soustředil především na to, jak se změní evropskéstrany po vstupu nových členů. Panelu předsedala JUDr. Jana Reschová,CSc. (Právnická fakulta UK a VŠE v Praze).
Program konference završil kulatý stůl na téma „Národní a evropská identita“ .Kulatý stůl moderoval Alessandro Ruggera (italianista a překladatel) ajeho účastníky byli Václav Bělohradský (Univerzita v Terstu), AlfonsoBerardinelli (literární kritik a esejista), Remo Bodei (Univerzita vPize), Jiří Pelán, Univerzita Karlova v Praze a Jacques Rupnik (Národnínadace pro politické vědy). Téma, které přilákalo velkou pozornostúčastníků konference, bylo pojednáno z historického, filosofického apolitologického pohledu v celé jeho složitosti a komplexitě.
Konferenci uzavřel Jaroslav Jakš (VŠE v Praze) úvahou o rozšířeníEU a evropské formě vládnutí. Podle profesora Jakše je rozšířeníEvropské unie přínosné jak pro kandidátské země tak pro evropskou unii– vedle ekonomických, strategických a geo-politických důvodů je rovněžsilným stimulem pro vnitřní proměnu evropského vládnutí – pro překonánídemokratického deficitu.
Na závěr nezbývá než konstatovat, že se konferenci podařilo úspěšněpropojit dva jinak oddělené světy – akademický svět společenských věd asvět praktické politiky. Vedle domácích i zahraničních představitelůakademické obce se konference těšila velkému zájmu studentů, médií,státní správy jak na centrální, tak na krajské úrovni a v neposlednířadě také zástupců zahraničních zastupitelských úřadů v Českérepublice. Konferenci mimo jiné navštívili zástupci velvyslanectvíBulharska, Číny, Dánska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemí,Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Řecka, Slovenska,Švýcarska.
Dalším přínosem konference bylo komplexní pojetí diskuse rozšířeníEvropské unie – byly zhodnoceny pozitivní i negativní italskézkušenosti s rozšířením a obavy i očekávání české strany. Po ukončeníoficiální části programu pokračovalo mnoho účastníků a hostůneoficiální diskusí. V neposlední řadě přispěla konference k navázánímnoha nových kontaktů mezi českými a zahraničními odborníky. Zkonference bude vydán v následujících měsících sborník.
