
„U oblečení nebo bot nám přijde zcela jasné a automatické, že různí lidé potřebují různé velikosti. V případě vědy ale stále vládne představa, že její výstupy jsou univerzální a slouží všem stejně dobře. Bohužel tomu tak není a existuje řada konkrétních případů, kdy se ukázalo, že je velkou chybou pracovat s představou „univerzálního člověka“. Rády bychom proto laické i odborné veřejnosti ukázaly, proč má smysl ve vědě a výzkumu reflektovat různorodost lidí a jejich potřeb, a jak může tento přístup napomoci zlepšit vědecké výstupy,“ doplnila ke kampani Markéta Brabcová z NKC - gender a věda.
Na svých sociálních sítích i na webu bude NKC pravidelně zveřejňovat informace o vědeckých výstupech z různých oblastí, u nichž se projevuje odlišný přínos nejen pro muže a ženy. Součástí kampaně budou také doprovodné přednášky. Kampaň „Jedna velikost nestačí“ se zaměří například na témata, jakými jsou dopady pandemie Covid-19, udržitelnost či právo.
Již nyní jsou na webových stránkách dostupné případové studie, které se týkají řady oblastí. Jednou z nich je například rozdílnost příznaků infarktu u žen a mužů. Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži právě kvůli tomu, že mužské příznaky jsou stále často chápány jako typický obraz infarktu.
Další důležitou oblastí, kde je třeba mít na paměti rozdílnost dopadů vývoje a výzkumu na různé skupiny lidí, jsou technologie. Negativním příkladem výzkumu, kde se počítá jen s “univerzálním” člověkem, jsou nárazové testy automobilů. Figuríny při testech mají totiž zpravidla parametry odpovídající tělu průměrného muže. Riziko vážného zranění při autonehodě je proto u žen o 73 % vyšší než u mužů a riziko úmrtí je pak u žen vyšší o 17 %.
Více informací naleznete zde: https://genderaveda.cz/jedna-velikost-nestaci/
Vědci / vědkyně
Mgr. Markéta Brabcová
V rámci projektu
Připojené soubory
- tz_jedna_velikost_nestaci.pdf (pdf, 438.23 KB)