
Podle Heřmanové máme tendenci autenticitu vnímat jako určitou vlastnost, kteoru buď lidé mají, nebo nemají. Ze studií se nicméně ukazuje, že se jedná spíše o sociální a kulturní konstrukt. „V různých situacích se mění, co to je autenticita. Mění se to v různých prostředích, mění se to v čase,“ upozorňuje antropoložka, která se ve svém výzkumu zabývala strategiemi autenticity u influencerů a obecně mladých lidí na sociálních sítích. Z něho vyplývá, že existují postupy, které je možné se naučit. Je však zajímavé sledovat, jak se autenticita strategicky konstruuje i v rámci politických kampaní.
V rozhovoru je zmíněn také komentář, který publikovala Heřmanová v deníku A2larm. V něm se věnovala rozdílu ve vnímání autenticity u dvou prezidentských kandidátů, Danuše Nerudové a Petra Pavla. „Ve svém výzkumu jsem se zaměřovala také na to, jaké jsou strategie autenticity u mužů a u žen. Ukázalo se, že naše představa toho, co je to autentická žena, je velmi odlišná od toho, co je autentický muž. U mužů mnohem častěji vidíme autoritativnost, profesionálnost. Když se žena snaží dostat do stejné pozice a klade důraz například na profesionalitu a na autoritu, tak jí to publikum na sociálních sítích začne velmi rychle vracet, protože vybočuje z představy té autentické ženy,“ popisuje vědkyně. Z dalších výzkumů vyplývá, že u žen více očekáváme projevy emocí, ale zároveň existuje tenkrá hranice, kdy tyto emoce začneme považovat za falešné, což je často složité vybalancovat.
Někdy mohou být influencery také politici. V posledních letech podle Heřmanové vidíme posun v tom, že influenceři, kteří se věnovali víceméně jen prodeji různých produktů, jsou schopni prodávat politickou ideologii. „Ta pozice se posouvá. Máme příklady lidí, kteří si vybudovali slávu na sociálních sítích a poté šli do politiky. A zároveň máme příklady lidí z politiky, kteří si dokázali vybudovat něco jako influencerskou pozici na sociálních sítích,“ zmiňuje proměnu ve vztahu politického marketingu a působení na sociálních sítích Heřmanová. Zároveň je třeba dodat, že nejrůznější online platformy mění naše vnímání politiků a politických kampaní. „Sociální sítě způsobují, že se o autenticitu pořád bojíme, takže čím více žijeme online, tím více máme pocit, že to, co se děje na internetu, není úplně doopravdy, proto se pro nás autenticita stála tak klíčovou a proto stále řešíme, jestli tady je, nebo není,“ uzavírá antropoložka.
Celý rozhovor je dostupný online. Marie Heřmanová se k prezidentské kampani vyjadřovala v nedávné minulosti také pro Deník N, poskytla rovněž rozhovor pro týdeník Respekt k dění kolem sociální sítě Twitter, k sociálním sítím obecněji potom v pořadu Osobnost Plus na Českém rozhlasu Plus.