Z hlavních zjištění vypplývá, že placenou práci v současné době vykonává přes 40 % ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku. „Většina z nich pracuje přes 30 hodin týdne a část zároveň pracuje na dálku na Ukrajině. Okolo 8 % pracuje pouze distančně na Ukrajině. Celkově je tak polovina ekonomicky aktivních uprchlíků pracovně aktivní. Další mohli mít nárazové práce a dohody v minulosti,“ uvádí tisková zpráva. Výrazně častěji pracují ti, kteří našli školku pro svoje děti, častěji také ti, kteří bydlí ve standardním bytovém bydlení.
Problémem je častá ztráta kvalifikací ukrajinských uprchlíků, ve 44 % totiž pro české zaměstnavatele pracují ve výrazně horší kvalifikaci než na Ukrajině. Ve 21 % případů si potom v kvalifikaci pohoršili mírně. Lidé z původně specializovanějších pozic výrazně častěji pracují na dálku na Ukrajině, v Česku našli uplatnění méně často.
Podle celkového shrnutí platí přes relativně vysokou pracovní aktivitu Ukrajinců varování expertů z března 2022, že jazyková bariéra, neuznávání kvalifikací a nedostatek školek může vést k tomu, že se uprchlíci uplatní majoritně v nekvalifikovaných a méně placených pozicích. To není výhodné ani pro Česko, protože v těchto sektorech může docházet k tlaku na mzdy a jejich nezvyšování, a naopak nevyužíváme kvalifikaci a expertízu řady uprchlíků.
Jaká z výzkumu plynou doporučení? Posílit jistotu a možnost plánování u zaměstnavatelů, posílit a urychlit možnost uznávání kvalifikací, posílit systém asistence, výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých, posílit dostupnost dětských skupin a předškolního vzdělávání a bojovat s šedou ekonomikou.
Celá podrobná tisková zpráva je dostupná ke stažení.
Vědci / vědkyně
