5,5 milionů Čechů a Češek nad 16 let používá sociální sítě. Ty byly zpočátku vítané jako revoluční nástroj komunikace a technologie, postupem času však začaly přinášet nové, doposud nezmapované výzvy. V rozhovoru pro pořad Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus téma sociálních sítí rozebrala antropoložka Marie Heřmanová.
Počáteční nadšení vystřídané šokem a morální panikou z nekontrolovatelnosti sociálních sítí se dnes podle Heřmanové ustálilo v jakémsi stavu „normalizace“ – sociální sítě se staly běžnou součástí života a dnes už vyrůstají generace lidí, kteří svět bez nich nezažili a kteří z nich už natolik nadšení nejsou, naopak mají i tendenci sociální sítě častěji vypínat.
Sociální sítě sice nepředsatvují odraz společnosti jako celku, podle Heřmanové ale mohou prohlubovat pocit krize a beznaděje ze společenského a politického dění, tzv. polykrize. „Sítě obrovsky přispěly ke společenským změnám. A je logické, že se teď také vezou na negativní vlně,“ vysvětluje antropoložka. Sociální sítě jsou totiž přímou součástí dnešní reality. „Sociální sítě jsou platformy založené na obsahu generovaném uživateli. My jako uživatelé obsah na nich vytváříme sami. Je dobré si uvědomit, že jsme toho součástí a ne by byli bezbranní uživatelé otroky sítě. Většinu obsahu skutečně vytváří uživatelé,“ upozoňuje Heřmanová, přestože podle ní korporace, které sociální sítě ovládají, stále vymezují pravidla a hrací pole, na kterém můžeme fungovat.
Výzkumnice se také dlouhodobě zabývá specifickým typem autority v rámci sociálních síti, kterou představují influenceři, případně tvůrci obsahu, jak o sobě řada z nich hovoří. Své publikum si podle antropoložky zpravidla budují odlišným způsobem než politici, novináři nebo akademici: „[Jejich autorita] není založená na expertíze, ale spíš na osobní zkušenosti, na autenticitě. Na tom, že jsou to lidé, kteří se prezentují jako my,“ dodává Heřmanová.
Vědci / vědkyně
