Stachová a Čermák: Češi chtějí přírodu spíše jako park než divočinu

Dle nejnovějších výzkumů, jejichž výsledky Stachová a Čermák představili, si lidé myslí, že si příroda s problémy a změnami klimatu poradí sama. V některých případech pak respondenti změny a výkyvy v klimatu vůbec nezaznamenali. Socioložka Stachová to vysvětluje značným skepticismem české společnosti vůči environmentálním problémům. Z výsledků průzkumů, které proběhly v květnu a červnu 2024, bylo patrné, že k samotným prostředkům adaptace, například přehradám, má česká společnost rozpolcený postoj. Poměr pozitivních a negativních reakcí byl přibližně polovina k polovině.

Badatelé z oddělení Lokálních a regionálních studií představili svou studii pro Journal of Landscape Ecology, ve které analyzovali sociální percepci stromů. V ní se například dozvíme, že česká společnost má k přírodě převážně pozitivní vztah. V přístupu k samotným stromům je možné sledovat dvě perspektivy: Stromy lze pojmout jako zdroje, ať už ekonomické a environmentální nebo jako zdroje spirituálního obohacení.

Klíčovým aspektem výzkumu bylo zjištění, jaký je preferovaný vzhled krajiny se stromy. V průzkumu zkoumali především preferovaný vzhled krajiny se stromy. Respondentům bylo předloženo sedm různých obrázků, ze kterých měli určit, který se jim líbí nejvíce a který nejméně. Z nasbíraných dat potom bylo patrné, že nejvíce preferovanou je vzrostlá alej listnatých stromů. Následovala smrková monokultura a lesní porost s trochou mlází. Na opačné straně spektra se nacházely husté lesy prorostlé mlázím a suché lesy zničené orkánem. Stejná série sedmi obrázků byla předložena skupině botaniků z Akademie věd ČR s dotazem na hodnocení krajiny podle protipólů „mladá-stará“, „smutná-šťastná“ apod. Krajiny, které byly respondenty hodnocené nejlépe, byly z pohledu odborníků ohodnoceny jako „organizované“, „bezpečné“, „uklizené“.

Stachová dodává, že přestože se v průzkumu ukázalo, že drtivá většina respondentů místa preferuje „divokou“ přírodu, zároveň ten samý vzorek vypověděl, že nemá rád suché a popadané stromy. V rámci tohoto výzkumu vyšlo i najevo, že drtivá většina si přeje zakládání nových chráněných území. „Ukazuje se, že je určitý rozpor v názorech ohledně lesů,“ shrnuje Čermák. Tento fakt vypovídá o jisté neschopnosti propojit si běžné přírodní procesy, které probíhají, a tudíž mají Češi znatelné nedostatky porozumění těchto procesů. S tím se pojí i přemnožení strakaté zvěře, jejíž regulace myslivci je obecně vnímána jako neakceptovatelná. Idealizace stromové krajiny je typickou charakteristikou vztahu české společnosti k přírodě.

Součástí výzkumu byla i analýza vztahů zájmových skupin, např. lesníků, myslivců, přírodovědců, neziskových organizací, a široké veřejnosti. Stachová v roce 2018 provedla mezi lesníky sociologický průzkum, jak v rámci této skupiny krystalizují zastánci různých názorových proudů na klimatickou změnu. Patrný je střet antropocentrického a radikálně biocentrického přístupu. Rozdělila je na dva proudy – ekologické realisty a tradicionalisty. Zastánci prvního jmenovaného proudu akcentují nové výzkumy ke klimatické změně a snaží se adaptovat svou práci na měnící se podmínky. Tradicionalisté z převážné většiny odmítají nové poznatky odborníků a vědců a zastávají názor, že dosavadní způsob péče o lesy je jediný správný a po generace osvědčený. Typický je pro tuto názorovou skupinu i ostrý odpor vůči neziskovým organizacím. Z ní je patrné nutnost proměny lesnictví jako takového. Podobný rozkol v přístupu lze nalézt i u nevládních organizací. Menší místní spolky se klaní k antropocentrickému přístupu. Příroda je zdrojem pro společnost, a proto je třeba o ni pečovat. Společností jsou takto orientované organizace lépe přijímané než biocentrické, které vytváří velké kampaně na ochranu přírody.

Environmentální témata se obzvláště v posledních letech stávají politickým problémem. Stachová a Čermák reflektují neschopnost veřejných činitelů vysvětlit např. princip Green Dealu. Společenský odpor k dohodám o ochraně klimatu je podle statistik spojen s europo-skepticismem.

Celý díl podcastu je dostupný online zde.