Skloubení alternativní spirituality a enviromentalismu se v české společnosti prodírá do mainstreamu. Socioložka Marta Kolářová rozebrala svůj výzkum v rozhovoru pro pořad Hergot! ČRo.

Hnutí a skupiny, které se pohybují v oblasti udržitelného stylu života a spirituality, nejsou vyhraněnými skupinami. Jde o subkulturu, kterou definují zejména spirituální a ekologické hodnoty. Jejich prostředí určují různé praktiky – nízká uhlíková stopa, vegetariánství, nakupování bez obalu či komunity podporovaného zemědělství. Do tohoto způsobu života se poté prolíná i alternativní přístup k rodičovství a výchově dětí a přístup k medicíně, která se opírá zejména o přírodní léčiva nebo homeopatii.
„Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na hnutí Permakultura, které se orientuje na ekologický způsob života, a hnutí potravinové suverenity zastoupené Svobodným statkem na soutoku, a v neposlední řadě jsem sledovala eko-komunity,“ říká Kolářová. Mezi poslední jmenované spadají jak eko-farmy, tak i komunity, které jsou spojené s náboženskými hnutími, holistickou a individuální spiritualitou. Do jejich praktik zapadá jóga, šamanismus, tantra a kurzy osobního rozvoje. „Míra komunitnosti u eko-komunit je různá. Lze je rozřadit na komunity, které žijí v pevném komunitním společenství a na komunity, které žijí formou volnějších osad,“ pokračuje Kolářová.
Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou. Kolářová navštěvovala festivaly, komunitní akce a respondenty, se kterými dělala rozhovory. Dále analyzovala média, jak mainstreamová, tak i média a periodika, která vydávají samotná hnutí.