Lux a Sunega: „Mikrobyty by mohly být pro investory výnosnější. Na dlouhodobé bydlení jsou ale nevhodné“

Poptávku po malých garsonkách pro jednu osobu vyjma studentů, dobře vydělávajících lidí a zahraničních pracovníků rovněž vyhledávají na krátkodobé pobyty i turisté. Developeři tak cíleně staví stále častěji projekty s mikrobyty. Některé z nich přitom nedosahují minimální zákonné rozlohy 16 metrů čtverečních, většina se ale drží 25 metrů čtverečních. Argumentem pro tak malé životní prostory je velká poptávka pro krátkodobé bydlení, pro trvalé bydlení jsou poté určeny byty o více místnostech. Malé prostory mají vykompenzovat velké komunitní a coworkingové prostory, kavárny, posilovny a prádelny. Přesto poptávka po malých bytech rostech.

Ekonom bydlení Martin Lux vysvětluje, že malé byty jsou pro developery vzhledem k vyšší ceně za metr čtvereční ziskovější. „Také pravděpodobně nebudou mít nouzi o zájem ze strany investorů, protože výnos z pronájmu na metr čtvereční bude rovněž vyšší než u bytů větších,“ dodává. S tím souhlasí i ekonom Petr Sunega, který dodává, že mikrobyty jsou vhodné zejména pro krátkodobé bydlení, například pro studenty nebo pracovníky ze zahraničí. „Opravdu si moc nedokážu představit, kdo by chtěl v takovém bytě bydlet trvale. Z našich průzkumů neplyne, že by lidé, ani mladí, po takových bytech toužili. Podle mého názoru je to čistě jen reakce na vysoké ceny bytů v Praze, a tedy finanční nedostupnost větších bytů, a to i z důvodu problematické dostupnosti hypotečních úvěrů,“ rozvádí dále Sunega.

Mladí lidé dnes mají zájem také o minidomky, dřevostavby a mobilní domy, které jsou podle Sunegy často spojené s ideou ochrany životního prostředí a nižších nákladů. Podle Luxe nicméně výstavba mikrobytů může být jednou z cest, jak zlepšit problematiku nedostupného bydlení.

Celý článek dostupný online zde.