Česko patří k zemím s nejhoršími podmínkami pro bydlení v celé Evropské unii. Podle analýzy projektu Indexu prosperity a finančního zdraví se umístilo až na 23. místě z 27 států. Podle tiskové zprávy je u nás na průměrný byt z nové výstavby potřeba téměř čtrnáct ročních platů, což je třetí nejhorší poměr v celé EU. Rostoucí ceny se promítají i do rodinných rozpočtů – výdaje na bydlení dnes tvoří více než třetinu všech průměrných výdajů domácností, a desetina z nich dokonce vydá na střechu nad hlavou přes 40 % svých příjmů. Odborník Petr Sunega z oddělení Socioekonomie bydlení v tomto kontextu upozorňuje, že „v porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené“.
Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. V dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví Čechů. Podle něj má situace nevětší dopad na mladé lidi mezi 18 a 29 lety. Podle průzkumu si 38 % z nich myslí, že si nikdy nepořídí vysněné bydlení, vlastní byt nebo dům má jen 8 % z nich. Pro více než polovinu mladých znamená nedostupnost bydlení i odklad založení rodiny.
Proč je na tom Česko tak špatně? Důvodem není podle tiskové zprávy uvedené níže nedostatek investic. Do výstavby jde u nás více než pět procent HDP, což je v evropském srovnání nadprůměr. Hlavní překážky leží jinde: v pomalých povolovacích procesech, vysokých cenách pozemků a stavebních materiálů i ve spekulativním držení nemovitostí.
Mezi řešení patří zrychlení a zjednodušení výstavby, větší využívání alternativních technologií jako jsou dřevostavby, a také daňové změny. Například vyšší zdanění krátkodobých pronájmů nebo omezení spekulací s nemovitostmi.
Jak však upozorňuje Petr Sunega, významné navýšení výstavby není v dohledné době reálné. „Aby se nová výstavba snížením cen projevila, musela by být násobně vyšší, než jaká je dnes. Místo dnešních třiceti tisíc bytů by se jich muselo stavět čistě odhadem devadesát tisíc, aby to mělo skutečně zásadní dopad na ceny,“ uvádí Sunega.
Související tiskovou zprávu najdete na webu Indexu prosperity a finančního zdraví.
Vědci / vědkyně
