Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož oslava se letos nesla v duchu mezinárodního motta Accelerate Action. Kampaň poukázala na potřebné změny v českém akademickém prostředí. Problematiku malého zastoupení žen v akademickém prostředí a výsledky práce oddělení NKC – gender a věda popisuje například časopis Refresher.
Monitorovací zpráva NKC a studie z roku 2024 poukazují na značné nedostatky v českém akademickém prostředí a přístupu ve zdravotní péči. Podle výzkumu The University of Melbourne je u mužů pravděpodobnější (74 % oproti 65 % u žen), že jim kolemjdoucí poskytnou v případě infarktu masáž srdce. Důvodem pro tento markantní rozdíl lpí podle vědců a vědkyň zejména v obtížnosti nahmatání srdce na ženském hrudníku a tréninku masáže srdce na figurínách, které jsou modelovány podle mužského těla. Ženy zažívají během infarktu i jiné příznaky než muži: Typické symptomy pro muže – bolest srdce a paže – u žen takřka nenajdeme. Mezi nejčastější příznaky infarktu u žen patří tlak v horní části zad, bolest nebo diskomfort v hrudi, bolest v čelisti a problémy s dechem. Ochota pomoci či jen správná diagnóza infarktu je přitom jen jedním z příkladů, který odkazuje na příčiny malého zastoupení žen ve vědě. Už samotný výzkum totiž donedávna upřednostňoval v lékařských a klinických výzkumech muže.
V českém akademickém prostředí se pohybuje v rámci evropského srovnání pouhých 24 % žen, přestože na bakalářském a magisterském stupni studia ženy značně převažují. Úbytek žen je poté znatelný na doktorském stupni. Důvodem je podstatě silná akademická hierarchie, kde většinu vedoucích pozic zastávají muži. Vědecká dráha je tak většinou velmi těžko slučitelná s mateřstvím a péčí o rodinu. Podstatnou roli hrají i stereotypy a sexismus.
Situace se nezlepšila za posledních 23 let, kdy je zastoupení žen ve vědě sledováno, v uplynulých několika letech došlo dokonce ke zhoršení. Česká republika se tak drží na nejnižších pozicích již dvě dekády.
Vědci / vědkyně
Související publikace
