Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku

Projekt navazuje na výzkumy, které se věnují vztahu mezi alternativní a konvenční medicínou v Česku a post-socialistickém prostoru (Klepal a Stöckelová, 2018; Jasarevic, 2015; Stöckelová a Trnka, 2019). Soustředí se přitom na oblast fytoterapie, tedy obor, který pracuje s léčivými rostlinami a z nich vyráběnými přípravky, a to s ambicí analyzovat synergie a konflikty mezi různými formami léčby. Využívání léčivých bylin má na českém území rozsáhlou tradici a v současném Česku se fytoterapie provozuje ve vícero podobách: je to domácí činnost i výnosný byznys, součást alternativní i konvenční medicíny, předmět profesionalizovaných výzkumů i „občanské expertízy“ (Krick, 2022).

Projekt se soustředí na různé formy fytoterapie s využitím konceptuální perspektivy „biosociálního metabolismu“, kterou navrhla Stöckelová (2023) v návaznosti na sociálněvědní a historická zkoumání cirkulace materiálů a energií a jejich metabolických proměn propojujících těla navzdory taxonomickým kategoriím (Landecker, 2019). Pojem „biosociality“ zdůrazňuje, že metabolické procesy a proměny není analyticky produktivní rozdělovat do ontologicky nesouměřitelných kategorií „sociálního“ a „biologického“. Důraz na biosociální povahu metabolismu směřuje pozornost také k tomu, jak stresory industrializace prostupují měkké tkáně organismů. Výzkum se zaměřuje na vliv, který mají antropogenní proměny na fytoterapeutické činnosti v Česku, a na to, jak se fytoterapie adaptuje na industriální transformace a jak pracuje s léčebným i toxickým potenciálem rostlin.

Tyto děje sleduje skrze tři okruhy výzkumných otázek: 1) Fytoterapie jako situovaná občanská expertíza; 2) Cirkulace vědění a praktik mezi fytoterapií a konvenční medicínou; 3) Transformace vědění o léčivých rostlinách v postindustriálních krajinách Česka.