Sociální znevýhodnění na periferním venkově v Česku a ve východním Německu: struktury příležitostí a individuální strategie ve srovnávací perspektivě

Cílem tohoto mezinárodního projektu je prozkoumat různorodé souvislosti mezi sociálním znevýhodněním obyvatel, strukturou příležitostí, a individuální "agency" aktérů žijících ve venkovských periferiích Česka a bývalého východního Německa. Projekt přináší do výzkumu venkovských periferií několik inovativních prvků: a) komparativní pohled na b) různé formy sociálního znevýhodnění v dynamicky se proměňujících venkovských oblastech dvou post-socialistických společností (Česko a bývalé východní Německo) se speciálním zřetelem na c) tři obzvlášť znevýhodněné sociální skupiny (osaměle žijící senioři, pečující rodiny a nezaměstnaní). 

Empirické výzkumy prokázaly, že sociální znevýhodnění ve venkovských oblastech, které se projevuje zejména chudobou a deprivací, je mnohem typičtější pro společnosti střední a východní Evropy, které prošly nebo stále procházejí post-socialistickou transformací, než-li pro oblasti západní Evropy (Shucksmith et al. 2009 Spoor 2013).  Mezinárodní výzkum ve dvou post-socialistických společnostech umožní získat hlubší pohled do obecnějších mechanismů sociálního znevýhodnění ve venkovských oblastech a do role lokální a regionální struktury příležitostí ve dvou zemích, které přes jisté společné historické dědictví procházejí částečně rozdílnými procesy periferizace. Srovnání mezi Českem a bývalým východním Německem má potenciál přinést specifický vhled do výsledků post-socialistické transformace, a do procesů proměny a komodifikace venkova.

V roce 2019 byl nasbírán soubor kvalitativních rozhovorů, dále byl zorganizován mezinárodní workshop věnovaný problematice sociálního znevýhodnění na venkově a podařilo se publikovat monotématické číslo časopisu Sociologia Ruralis věnované chudobě na venkově obsahující příspěvky tří členů mezinárodního projektového týmu.