Fialová, Kamila. 2024. Low-wage employment in Central and Eastern European Member States. Brussels: Evropská komise. 80 str. ISBN 978-92-68-18105-8. DOI 10.2767/001750. [cit. 10.10.2024]Dostupné z: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8615&furtherPubs=yes
Tato výzkumná zpráva nabízí komplexní pohled na zaměstnanost za nízké mzdy a její determinanty, přičemž srovnává členské státy EU ze střední a východní Evropy a západní Evropy. Pro některé pracovníky je nízká mzda (definovaná jako méně než dvě třetiny mediánové mzdy v zemi) pouze přechodnou fází k lépe placeným zaměstnáním, zatímco jiní pobírají nízkou mzdu po delší dobu. Na základě údajů statistiky EU o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC) za období 2004-2019 tato studie zkoumá výskyt a přetrvávání nízkopříjmové zaměstnanosti, včetně vlivu individuálních charakteristik a institucionálních a makroekonomických faktorů.
Zaměstnanost za nízké mzdy vykazuje v Evropské unii značnou míru perzistence, přičemž některé specifické skupiny postihuje obzvláště silně. Ve střední a východní Evropě je podíl nízkoplacených pracovníků (18,1 %) vyšší ve srovnání se západní Evropou (13,5 %) a také práce v nízkoplaceném zaměstnání ve střední a východní Evropě zvyšuje pravděpodobnost setrvání na nízkoplaceném místě v budoucnu výrazně více než v západní Evropě (16,9 procentního bodu ve střední a východní Evropě ve srovnání s 5,9 procentního bodu v západní Evropě).
Klíčovými individuálními charakteristikami, které určují pravděpodobnost výdělku za nízkou mzdu a šanci zůstat v nízkopříjmovém zaměstnání, jsou pohlaví, věk a vzdělání. Vyšší vzdělání je silnějším faktorem snižujícím výskyt a setrvání v nízkopříjmovém zaměstnání ve střední a východní Evropě ve srovnání se západní Evropou.
Zatímco v západní Evropě je u mladších pracovníků vyšší pravděpodobnost, že budou mít nízkou mzdu a zůstanou na špatně placených místech, ve střední a východní Evropě jsou mladší i starší pracovníci ve srovnání s pracovníky ve věku 40-44 let náchylnější k zaměstnání za nízkou mzdu a také k delším obdobím setrvání v nízkoplacené práci.
Silnější odbory, vyšší minimální mzdy, větší výdaje na sociální politiku a napjatější trhy práce s větším počtem pracovních příležitostí bývají spojeny s méně rozšířenými nízkými mzdami a/nebo nižším přetrváváním zaměstnanosti za nízké mzdy ve všech členských státech EU.
