Zvolte jazyk

  • Úvod
  • Publikace
  • Measurement Invariance of Subjective Social Status: The Issue of Single-item Questions in Social Stratification Research

Measurement Invariance of Subjective Social Status: The Issue of Single-item Questions in Social Stratification Research

Raudenská, P. 2024. „Measurement Invariance of Subjective Social Status: The Issue of Single-item Questions in Social Stratification Research“. Research in Social Stratification and Mobility. 92: 100953. Dostupné z: https://authors.elsevier.com/a/1jKS7%7EuWr2d2K

[Srovnatelnost subjektivního statusu v mezinárodních výzkumech – problematika jednopoložkových otázek v sociálně stratifikačním výzkumu]

Invariance měření, neboli ekvivalence, je pojem, který má zásadní význam v sociálním výzkumu a jeho metodologii. Tento koncept vyjadřuje stabilitu a konzistenci významu sociálních fenoménů a jejich měřících nástrojů, které interpretují sociální skupiny v různých kulturách, časových obdobích a geografických oblastech stejně. V sociologickém výzkumu je tento koncept měření důležitý při hodnocení dlouhodobých trendů a srovnávání napříč skupinami či regiony. Pokud respondenti nechápou otázky a odpovědní škály stejně, může docházet ke zkreslením a chybným závěrům při srovnávání skupin – co by se na první pohled mohlo jevit jako rozdíl ve výsledcích, by ve skutečnosti mohlo být způsobeno metodologickými odchylkami při dotazování, nikoliv skutečnými rozdíly mezi skupinami. Příkladem aplikace tohoto metodologického konceptu je článek „Measurement invariance of subjective social status“ publikovaný v roce 2024 v časopise Research in Social Stratification and Mobility. Jeho autorka se zabývá měřením sociálního statusu na základě dotazníkových šetření prováděných v různých zemích a časových obdobích. V této studii byl analyzován tzv. subjektivní sociální status, což je vnímání vlastní pozice jedince v sociální struktuře společnosti ve srovnání s ostatními. Problémem v mezinárodních výzkumech bývá často to, že je subjektivní sociální status od respondentů zjišťován pouze pomocí jediné otázky a ne pomocí několika položkové baterie otázek, které jsou obecně považovány za validnější a spolehlivější měření postojů. To následně výrazně komplikuje metodologické zkoumání toho, zda je takovéto měření subjektivního sociálního statusu srovnatelné mezi různými zeměmi a zda je možné ho použít ve věcných sociálně stratifikačních analýzách v komparativním kontextu.

Autorka analyzovala data z mezinárodního výzkumného programu ISSP z let 1999, 2009 a 2019, aby ověřila, zda jsou různé způsoby měření subjektivního statusu, jako jsou škály založené na verbálních nebo číselných stupnicích, skutečně srovnatelné napříč různými zeměmi a kulturami. Pomocí Bayesovské analýzy zjišťovala, zda jsou tyto měření invariantní, což znamená, zda měří stejnou věc u různých skupin lidí.

Závěry studie ukazují, že některé jednopoložkové měření subjektivního statusu nejsou vždy srovnatelné mezi různými zeměmi nebo časovými obdobími, což může vést k problémům při srovnávání výsledků. Nejlépe se osvědčila desetistupňová číselná stupnice postavení jednotlivce ve společnosti, která vykazuje menší variabilitu a větší stabilitu při srovnání mezi zeměmi.

Autorka článku v diskuzi doporučuje, aby budoucí výzkumy zahrnovaly více otázek měřících subjektivní sociální status a využívaly několika položkové baterie otázek, které by zvýšily přesnost a spolehlivost těchto měření v mezinárodních studiích. Poukazuje tak na to, že invariance měření poskytuje výzkumníkům klíčový nástroj pro validitu jejich analýz, což je zvláště důležité při studiu sociální stratifikace, nerovností a dynamiky společenských změn. V době, kdy mezinárodní komparativní výzkum hraje stále větší roli v analýze hlubších souvislostí společenských jevů, je zajištění invariantního měření klíčem k tomu, aby byly výsledky výzkumů mezi jednotlivými zeměmi spolehlivé a relevantní.

Newsletter

Pokud máte zájem o newsletter s novinkami našeho ústavu, zanechte nám váš e-mail. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.