Role politicky relevantních hodnot ve volebním rozhodování v České republice

Výsledky analýz volebního rozhodování mezi stranami ukázaly, že deklarovaná levo-pravá orientace působí na většinu volebních rozhodnutí mnohem silněji než levopravá orientace vyplývající ze socioekonomických hodnot. Jinak řečeno, příklon k levicovým socioekonomickým hodnotám ještě neznamená automaticky levicovou volbu. Identifikovaný rozdíl mezi deklarovanou a hodnotově založenou levo-pravou orientací samozřejmě nelze vysvětlit pouze proměnami socioekonomických hodnot během transformace a postojovým chaosem v myslích občanů – lze jej odhalit i ve vyspělých demokraciích. Bude mít nepochybně příčinu také v celé škále neekonomických hodnot spjatých s politickou levicí a pravicí, z nichž mnohé zůstaly stranou naší analýzy. Tento rozdíl současně naznačuje, že poměrně silným sklonům k levicově zabarveným hodnotám a paternalistickému státu zatím tvoří určitou hráz neochota k otevřené (deklarativní) podpoře levice. Výše uvedený závěr podporují i výsledky analýzy volebního rozhodování mezi politickými stranami. Volba mezi dvěma nejsilnějšími politickými stranami na české politické scéně a hlavními politickými rivaly – ODS a ČSSD – se ukázala být nejvíce ze všech volebních rozhodování určena pozicí na socioekonomické (hodnotové) dimenzi levice a pravice. Podstatné ale je, že nad tímto hlubším a v podstatě pevným základem působí jednak velmi silný vliv deklarované levo-pravé orientace (ve prospěch ODS) a pocit politického odcizení (ve prospěch ČSSD). Volba mezi ČSSD a KDU-ČSL stejně jako mezi ČSSD a KSČM je vedena v prvé řadě deklarovanou politickou orientací, požadavky na rozsah odpovědnosti vlády a pocitem anomie. Tato volební rozhodování jsou však poznamenána značnými inkonzistencemi a zřetelnými rozpory mezi hlubšími a mělčími vrstvami hodnot a postojů. Rozhodování mezi výše uvedenými dvojicemi stran tedy představuje značný potenciál proměny volebních preferencí v budoucnosti, které budou záviset na krystalizaci jak image těchto stran, tak na politicky relevantních hodnotách jejich voličů. Analýza také potvrdila, že skutečné jádro liberálně konzervativní koalice u nás tvoří ODS a ODA. Podobnost voličů těchto stran je taková, že volební výběr mezi nimi prakticky nelze úspěšně modelovat. Jediný faktor, který v této volbě zřetelně působí, je dosažené vzdělání: při stejné konstelaci politických hodnot a postojů je ODA přitažlivější pro jedince s vyšším vzděláním. Studium role politicky relevantních hodnot a postojů v důležitých volebních rozhodnutích, které rozlišuje mezi hlubšími a mělčími vrstvami těchto hodnot a postojů, je tedy podle našeho názoru jednou z cest k hlubšímu pochopení faktorů, které se významně podílejí na proměnách české politické scény. Ačkoli se nejedná o nijak převratný závěr či doporučení v mezinárodním kontextu, pro českou politickou vědu, která zatím toto pole zatím nechávala ležet ladem, může být přinejmenším určitou výzvou k diskusi.