Vzdělanostní nerovnosti – koncept zneužitý k prosazení sporných reforem českého vzdělávacího systému.

Termín vzdělanostní nerovnosti nebo také (ne)rovný přístup ke vzdělání je dnes v českém prostředí velmi frekventovaný, zejména pak v kruzích, které ho (za silné mediální podpory) používají ve snaze legitimizovat a prosadit sporné reformy české vzdělávací soustavy a její náplně. Aniž by iniciátoři těchto výrazných reforem byli obeznámeni s obsahem tohoto pojmu v současné vědecké praxi, zneužívají apel na rovnost a spravedlnost ve vzdělávání k zavedení natolik zásadních, avšak empiricky nepodložených kroků, jako je např. výrazná redukce obsahové náplně školních osnov, odklon od znalostí směrem ke „kompetencím“, v minulosti to byla inkluze nebo rozvrat speciálního školství atd. Tento text se věnuje obsahu odborného termínu „nerovný přístup ke vzdělání“ a tomu, jak se v současné vědecké praxi vzdělanostní nerovnosti kvantitativně měří. Poukazuje na efekt rostoucích vzdělanostních nerovností, který lze očekávat po zavedení nyní plánovaných reforem českého vzdělávacího systému (zejména výrazné redukce obsahu učiva a snižování studijních nároků). Omezování penza předávaných znalostí (redukce učiva) či problematizování komunikace mezi školou a rodinou (zrušení známkování) vždy v první řadě postihne potomky nižších sociálních vrstev. Vyšší sociální vrstvy si kvalitní vzdělání pro své potomky zajistí za všech okolností.

The term „educational inequality“ or „unequal access to education“ is very frequent in the Czech environment today, especially in circles that use it (with strong media support) in an effort to legitimize and enforce controversial reforms of the Czech education system and its content. As initiators of these significant reforms are not familiar with the content of this concept in contemporary scientific practice, they misuse the appeal for equality and equity in education to introduce such fundamental, but empirically unsubstantiated steps as, for example, a significant reduction in the content of the school curriculum, a shift away from knowledge towards „competences“. In the past, it was inclusion or the subversion of special education, etc. This text explores the content of the technical term 'educational inequality' and how educational inequalities are quantitatively measured in current scholarly practice. It points out the effect of growing educational inequalities, that can be expected after the introduction of the currently planned reforms of the Czech education system (in particular, a significant reduction of the content of the curriculum and the reduction of study requirements). Limiting the amount of knowledge imparted (reduction of the curriculum) or problematizing communication between school and family (abolition of grades) will always primarily affect the offspring of lower social classes. The higher social classes will ensure a quality education for their offspring in all circumstances.