Cílem projektu je empirický popis a analýza vztahu pracovních a rodinných drah v České republice po roce 1989. Projekt kombinuje diachronní přístup založený na srovnání vzorců pracovních drah kohort žen a mužů, které realizovaly reprodukci po roce 1989, se staršími kohortami s analýzou faktorů, které se podílejí na diferenciaci strategií sladění rodiny a práce v 90. letech. Konkrétně si klade za cíl analyzovat změny časování rodičovství a vývoj vzorců úprav pracovního zapojení žen a mužů v průběhu rodinné dráhy. Důraz je kladen na analýzu diferenciace strategií s ohledem na gender, vzdělání, hodnotové orientace a formy rodinného uspořádání. Projekt je založen na sekundární analýze existujících datových souborů. Jeho výsledky přispějí k vysvětlení změn rodinného chování v české společnosti a dopadů ekonomických a sociálních změn po roce 1989 na rodinná a pracovní uspořádání.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 1 - 10)
Rodinné a pracovní starty jsou v sociologii pojímány jako součást širšího procesu přijetí souboru sociálních rolí spjatých se statusem dospělého – tzv. přechodu do dospělosti. Zatímco některým dílčím tranzicím vstupu do dospělosti, jako je vstup do prvního partnerského soužití či vstup do rodičovství a faktorům, které jsou spojeny s prodlužováním období bezdětnosti, byla v české sociologii věnována poměrně velká pozornost, řada dalších témat stála dosud více méně stranou zájmu.
Tato kapitola představuje teoretická východiska práce. Ukazuje, že koncept životní dráhy poskytuje vhodný teoretický rámec pro studium vztahů pracovních a rodinných uspořádání. Shrnuje klíčové změny rodinného chování, ke kterým dochází v posledních desetiletích v České republice, a jejich teoretická vysvětlení. Na základě přehledu literatury představuje hlavní otázky a témata, na které se zaměřují následující kapitoly.
Tato kapitola představuje koncept vstupu do dospělosti a změny, kterými v současných společnostech tento proces prochází. S využitím dat ESS 2006 ukazuje, že ve většině evropských zemí je sociální dospělost spojena silněji s dosažením ekonomické nezávislosti než se založením rodiny. Rozdíly mezi evropskými zeměmi jsou v představách o ideálním časování založení rodiny i v jeho reálném časování.
Tato kapitola zkoumá vývoj stability prvního zaměstnání mladých mužů v České republice v období 1989 – 2005. První hypotéza vycházející z globalizační teorie očekává růst pracovní mobility. Druhá hypotéza přepokládá změny mobility v závislosti na ekonomickém cyklu. Třetí hypotéza očekává vrchol mobility v období restrukturalizace ekonomiky na počátku 90. let. Analýzy dat Sociální soudržnost 2006 naznačují, že pracovní mobilita mladých mužů se v průběhu 90. let výrazně nezvýšila.
Kapitola nahlíží na problematiku slaďování péče o děti a pracovních povinností z pohledu rodinného rozpočtu a snaží se odpovědět na otázky, zda česká rodinná politika ve srovnání s ostatními evropskými systémy napomáhá sdílení péče o malé děti oběma rodiči, jaký zásah do rozpočtu znamená umístění batolete do jeslí či mateřské školy a nakolik je (ne)výhodné zůstat s dítětem několik let doma.
Tato kapitola srovnává počátky rodinných drah generací odehrávající se průběhu 90. let se staršími kohortami. Změny variability rodinných uspořádání jsou měřeny pomocí indexu entropie. Analýzy dat ISSP 2002 potvrdily, že se počátky rodinných drah lidí narozených v 70. letech jsou rozmanitější. Zároveň ale ukazují, že trend destandardizace není stejnoměrný, protože v kohortě narozených v 80. letech variabilita situací ve věku kolem dvaceti let ve srovnání staršími kohortami klesá.
Tato studie se věnuje analýze pracovních a rodinných drah mezi 18 a 35 lety v České republice. Vychází z perspektivy životní dráhy a představuje nově se rozvíjející metody zaměřující se na studium trajektorií v jejich celku. Využívá metod analýzy sekvencí, které umožňují komplexně popsat průběh životní dráhy a odhalit vzorce podobných trajektorií. Analýza sekvencí rovněž poskytuje nástroje pro zkoumání diverzity životních drah a jejich vývoje v čase.
Tato kapitola zkoumá postoje k manželství a nesezdanému soužití české populace i její reálné rodinné chování. Zaprvé nás zajímá, zda roste obliba nesezdaných soužití a kdo jim dává přednost. Lze vysvětlit nárůst mimomanželské plodnosti rozšířením nesezdaných soužití? Druhou otázkou, je zda (a jak) se liší charakter nesezdaných soužití a manželství a jak se liší manželské a nemanželské rodiny s dětmi.
Tato dizertacní práce se venuje analýze zmen pracovních a rodinných startu mladých mužu a
žen v Ceské republice. Srovnává pocátky rodinných a pracovních drah lidí, kterí vstupovali do
dospelosti v 90. letech 20. století, a tech, kterí prožívali své rodinné a profesní starty pred
rokem 1989. Teoretická a metodologická východiska predkládané práce cerpají z holistického
prístupu ke studiu životní dráhy a analýzy sekvencí. Empirické analýzy se soustredí na tri
Using Czech ISSP 2002 data, which included questions on family history, this paper compares early family trajectories observed during the socialist period with those after the transition to market economy in the Czech Republic. It aims to (1) provide an empirical analysis of change in the heterogeneity of early family trajectories between the ages of 18 and 35 and (2) identify their distinct patterns. To do this we will apply analysis of entropy index and optimal matching analysis.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter