Reforma univerzit a přístup k vysokoškolskému vzdělání

Konference k reformám univerzit byla sponzorována následujícími institucemi:

Sociologický ústav AVČR, Praha

Výzkumný tým pro sociální stratifikaci tohoto ústavu obdržel grant naprojekt „Bariéry implementace investičního přístupu k financovánívysokoškolského studia“. Projekt se zaměřuje na prověření různýchhypotéz týkajících se sociálních, politických a institucionálníchbariér, které brání implementaci reformy financování vysokoškolskéhostudia. Konference by měla pomoci založit partnerské vztahy promezinárodní spolupráci v této oblasti

Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA)

Tento „think-tank“ byl založen v březnu roku 2002 s cílem zaměřit se naklíčové problémy, se kterými se česká společnost potýká v průběhutransformace. Hlavní finanční zázemí institutu poskytuje „Open SocietyFund“. Dlouhodobým záměrem institutu je přispívat k formování politickya intelektuálně nezávislého prostředí s cílem specifikování nezbytnýchtransformačních kroků, které musí Česká republika učinit, aby se mohlazačlenit do Evropské unie jako ekonomicky konkurenceschopná, sociálněsoudržná, kulturně otevřená, politicky stabilní a důvěryhodná země.Jedním z hlavních projektů institutu je projekt „České vysoké školstvína křižovatce“, jež si klade za cíl zavést model vícezdrojovéhofinancování škol a sdílení nákladů na studium. Projekt je rozdělen dotří hlavních fází
a) analýza neúspěchů v minulosti při prosazováníprincipu sdílení nákladů
b) analýza a prezentace existujících modelůsdílení nákladů, jejich výhody a nevýhody
c) realizace projektupříprava návrhu zákona financování vysokých škol.

The Center for Comparative and Global Studies in Education, (State University of New York at Buffalo, USA)

Tato instituce koordinuje Mezinárodní srovnávací projekt financovánívyššího vzdělávání a přístupu ke vzdělání, financovaný Fordovou nadací.Zaměřuje se na světový trend v uplatňování principu sdílení nákladů naterciární vzdělávání Hlavním koordinátorem projektu je D. BruceJohnstone, jeden z předních expertů v oblasti financování vyššíhovzdělání. Projekt vytváří mezinárodní databázi informací o různýchmodelech financování vyššího vzdělání a finanční pomoci studentů.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslaneckésněmovny Parlamentu České republiky se otázkou financovánívysokoškolského vzdělání zabývá delší dobu a v současné době projednávávládní návrhy nového školského zákona.

Nadace Open Society Fund Praha

Nadace byla založena v listopadu roku 1992 jako česká nadace. Jejímzakladatelem je americký finančník a filantrop George Soros (nar. 1930v Budapešti), který v New Yorku v r.1979 založil svoji první nadaci.Smyslem filantropické činnosti George Sorose je podporovat rozvojotevřené společnosti. Dnes jsou prostřednictvím Open Society InstituteNew York, a Open Society Institute Budapešť (OSI) financoványjednotlivé národní nadace, networkové programy a další instituce vrůzných částech světa. V roce 1999 schválila Poslanecká sněmovnaparlamentu ČR na návrh vlády ČR udělení finančních prostředků ve výši26 milionů korun z Nadačního investičního fondu (NIF) pro oblastvzdělání, které Nadace OSF Praha získala v rámci výběrového řízení dosvého nadačního jmění.

Nadace CEVRO

Občanské sdružení podporující a rozvíjející vzájemnou výměnu informací,znalostí a zkušeností z oblasti ekonomie, práva, mezinárodních vztahů,politologie, vzdělávání. Soustřeďuje se i na rozvoj dovedností zoblasti komunikace, prezentace myšlenek a názorů. Za tři roky svéexistence CEVRO uspořádalo na šedesát akcí, včetně několikamezinárodních konferencí a zahraničních seminářů, vydalo desetpublikací a začalo vydávat vlastní časopis (viz www.volny.cz/cevro).

Škoda-Auto

Personální oddělení Škoda-Auto v rámci svých PR aktivit v Českérepublice sponzoruje řadu projektů v oblasti vzdělávání, kultury,ochrany životního prostředí atp. Projekt uspořádání mezinárodníkonference k reformám univerzit získal podporu, neboť koncern VW věnujeotázce celoživotního vzdělávání (nejen svých zaměstnanců) velikoupozornost.

Hlavním cílem konference bylopodpořit společný výzkum terciárního vzdělávání v zemích střední avýchodní Evropy a vytváření společné strategie v přípravě aimplementaci nezbytných reforem terciárního vzdělávání.

Konference přizvala ke společnému diskusnímu stolu přední odborníky zoblasti vzdělávání (bývalé i současné rektory vysokých škol, poslance,vědecké experty) z České republiky, Maďarska, Polska, Slovinska a Ruskana jedné straně a přední mezinárodní odborníky z oblasti financovánívysokého školství ze Světové banky, UNESCO, z OECD a ze zemí OECDvčetně Velké Británie, Německa, Nizozemí, USA, Kanady, Australie,Israele a Egypta na straně druhé. Mezi nejvýznamnější zahraničníúčastníky patřili například Nicholas Barr (London School of Economics,Spojené Království), Bruce Johnston (State University of New York atBufalo, USA), Alexey Kluyev (Urals State University, Rusko), PeterIlles (University of Debrecen, Maďarsko), Barry McGaw (ředitel,Directorate for Education, OECD, Francie), Milena Bevc, (Institute forEconomic Researchi, Slovinsko), Andrzej Pelczar (bývalý předseda Polskékonference rektorů), Wendy Piatt (Institute for Public Policy Research,Spojené Království), András Semjén (Eötvös Loránd University Budapest,Maďarsko), Jan Sadlak (ředitel UNESCO-CEPES), Rimma Shamsudtinova(Urals State University, Rusko), Alexander Ian Usher (Canada MillenniumScholarship Foundation, Kanada), Hans Vossensteyn (University ofTwente, Nizozemí), Adrian Ziderman (Bar-Ilan University, Izrael),Thomas John Alexander (Open Society Institute, Spojené Království),Hossam Badrawi (Předseda školského výboru Parlamentu Egypta), WatsenScott Swail (Educational Policy Institute, USA), Viktória Tóth(Ministerstvo školství, Maďarsko), Maureen Woodhall (Světová banka,Spojené Království), Frank Ziegele (CHE Center for Higher EducationDevelopment, Německo a další. Domácí scénu reprezentovali např. JosefJařab (senátor), Walter Bartoš (předseda Výboru pro vědu, vzdělání,kulturu, mládež a tělovýchovu, Parlament ČR), Jiří Zlatuška (rektorMasarykovy univerzity v Brně a senátor) a další.

Úvodní seminář konference se věnoval aktuálnímu stavuvysokoškolského vzdělávání ve světě (jak v zemích střední a východníEvropy, tak i v zemích OECD), zejména pak jeho finanční krizi, která jejiž nyní v mnoha zemích značná a neustále se prohlubuje. Tato krize jezvláště patrná v kandidátských zemích střední Evropy vzhledem keznačnému státnímu deficitu a omezeným finančním prostředkům vkládanýmdo vysokoškolského systému. Konference se proto soustředila zejména nazlepšení kontroly nákladů na studium a na hledání dalších zdrojůfinancování vysokoškolského studia, které by umožnily zvýšit kapacity –tedy přístup k vysokoškolskému vzdělání – univerzit bez rizika sníženíúrovně studia.

Země, které již implementovaly některý z modelů sdílení nákladů(školné, graduační daň, půjčky), se na konferenci podělili o svézkušenosti se zaváděním reformy i s důsledky těchto reforem na rovnýpřístup k vyššímu vzdělávání. Odborníci ze zemí, kde byl zavedentakzvaný „duální“ systém (platící vs. neplatící studenti) jakoalternativa ke standardnímu školnému informovali o tom, jak toto řešenífinanční krize univerzit přispělo k nárůstu studijních možností a zajakou cenu (kvalita, nerovnosti).

Přední odborníci z oblasti vzdělávání informovali o stavu terciárníhovzdělávání v jednotlivých zemích, o jeho historii, vývoji aprobíhajících reformách. V závěru konference proběhla na základědiskusí ve třech oddělených skupinách strukturovaná diskuse, jejímžcílem bylo na základě prezentovaných studií odpovědět na deset otázeksměřujících k optimálnímu řešení finanční krize vysokoškolských systémůstřední a východní Evropy a nalezení základních parametrů reformyvysokoškolského systému, jež by vedla ke zvyšování přístupu kvysokoškolskému vzdělání.

Konference dospěla k závěrům, které je možno shrnout do několika hlavních bodů:

1. Význam terciárního vzdělávání neustále vzrůstá po celém světě atento trend je patrný zejména v kandidátských zemí střední a východníEvropy. Vysokoškolské vzdělávání významně ovlivňuje nejen ekonomickouprosperitu zemí, ale i politické, sociální ovzduší a v neposlední řadězlepšuje kulturní život země.
2. Možnosti univerzit a jiných vzdělávacích institucí, včetněministerstev a vlád uspokojit neustále se zvyšující poptávku povysokoškolském vzdělání jsou vzhledem k prohlubující se finanční kriziv této oblasti velmi omezené. Tato finanční krize výrazně omezujekvalitu předávaného vzdělávání, školství a zejména pak znemožňujepřístup rozšiřujícím se masám studentů, toužících po vysokoškolskémvzdělání.
3. Tato omezení jsou nejvíce patrná v zemích střední a východníEvropy. Jelikož Česká republika byla jednou ze zemí, na kterou sekonference nejvíce soustředila, podívejme se blíže na některá datazveřejněná OECD. Podle těchto statistik se Česká republika umístila na5 místě ze 30 zemí OECD co se týče ukončeného středoškolskéhovzdělávání, ale v oblasti ukončeného terciárního vzdělávání se umístilana předposledním místě, ve výši poskytování finančních prostředků z HDPna vzdělávání je na třetím místě od konce a v oblasti relativní výšepříjmů absolventů vysokých škol na třetím místě. Česká republika jeproto skutečně unikátním příkladem důsledků limitovaných veřejnýchrozpočtů, jež vedou k omezení přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
4. Je nutné provádět opatření stimulující univerzity ke zvýšení jejichproduktivity.Univerzity se musí naučit převzít část odpovědnosti zanedostatek finančních prostředků a samy se pokoušet tuto situacizlepšit.
5. Je nutné hledat a aplikovat opatření vedoucí univerzity k ještěvětší efektivitě. Taková úsporná opatření se týkají zejménapost-komunistických zemí, kde jsou v některých oblastech ještě značnérezervy. Univerzity musí postupně v souladu s Boloňskou deklaracípřecházet na tzv. strukturované studium (t.j. tzv. binární studijníchprogramy). Tradičnímu evropský „unitární“ model je nejen ekonomickyméně efektivní, ale přestává vyhovovat i hlavním vývojovým trendům natrhu práce.
6. Univerzity se musí oprostit od zastaralého tzv. “Sovětského modelu”studia, který je založen zejména na předávání vědomostí od učitele kžáku a jen minimálně nutí studenty k samostudiu a k aktivnímu přístupuke čtení.
7. Další nevyhnutelnou změnou ve fungování univerzit je vyhledávánídodatečných zdrojů financování vysokoškolského studia. Jedním ztakových přídavných zdrojů je tzv. systém sdílení nákladů, to jestsystém ve kterém se rodiče a studenti podílí na krytí nákladů nastudium.
8. Sdílení nákladů (podíl studentů na financování nákladů nastudiu na vysoké škole) se stává čím dál rozšířenější. Některépostkomunistické země, ve snaze vyhovět ústavám a zákonům, kteréneumožňují zavést školné, prosazují model takzvaného dvojího statutustudentů („dual track system“), který veřejným vysokým školám umožňujepřijímat studenty nad státem stanovenou kvótu (tj. nad počet studentů,jejichž studium je financováno z veřejných prostředků) a od těchtostudentů vybírá školné, které s blíží skutečným nákladům na studium,aniž by jim byla nabídnuta jakákoli pomoc (půjčky, granty, stipendia,atd.).
9. Většina účastníků konference se shodla na tom, že politika dvojíhostatutu není z dlouhodobého hlediska nevhodnou metodou vhodnoupolitikou spolu-financování vysokoškolského vzdělávání. Představujetotiž značnou bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání u sociálněslabších studentů, zejména chybí-li doplňující programy, jako napříkladstudentské půjčky a podobně. Tato politika rovněž osvobozuje od placeníškolného ty studenty, jejichž rodiče by mohli a jsou ochotni platitrozumné školné. Většina účastníků se rovněž shodla na tom, že politikadvojího statutu nevede k rozšiřování přístupu ke vzdělání a kezmenšování nerovnosti v přístupu ve vzdělání.
10. Efektivní a spravedlivý systém sdílení nákladů vyžadujevybírání rozumného školného, které může být buď odložené a splácenézpětně z budoucích příjmů absolventů škol, nebo u solventnějších můžebýt placeno přímo buď studenty, nebo jejich rodiči. Všichni účastnícikonference se shodli na tom, že nejefektivnější systém sdílení nákladůje ten, který rozšiřuje přístup a příležitosti ke vzdělání.

Po skončení konference se konala krátká tisková konference, na kterébyli novináři seznámeni s výsledky třídenního jednání (viz krátkázpráva, která vyšla v ČTK následující den).

V současnosti připravujeme vydání sborníku z konference ve formě CD, nakterém budou všechny prezentace a další dokumenty. Z podnětu několikaúčastníků konference a vzhledem k vysoké úrovni prezentovaných studiírovněž připravujeme vydání publikace, ve které budou opět prezentovanéstudie, rozšířené o podrobnější výklad od jednotlivých autorů. Tatopublikace by měla být vydána do konce tohoto kalendářního roku.

Závěrem lze již jen konstatovat, že konference byla úspěšná a všemiúčastníky hodnocena jako velmi užitečná. Všichni účastníci odjížděli skonstatováním, že by bylo dobré po čase podobně inspirativní konferencizopakovat.

Doc. PhDr. Petr Matejů, Ph.D.- Vedoucí Oddělení pro výzkum sociální stratifikace Sociologického ústavu AVČR

Blanka Javorová- manažerka projektu „Bariéry implementace investičního přístupu k financování vysokoškolského studia“