Kniha analyzuje sexistické vyjadřování ve veřejném prostoru. Cituje příklady z médií, výroky prezidenta, osobností z politické scény a veřejného života vůbec. Upozorňuje na genderové stereotypy v jazyce, dokládá rostoucí zájem veřejnosti o otázky vztahu jazyka a genderu v kontrastu s přetrvávající neochotou jazykovědné obce se jim věnovat. Lingvistika genderových a sexuálních identit se v české jazykovědě řadí k novějším oborům – na interdisciplinární výzkumy a účast české jazykovědné obce v nich čeká mnoho zajímavých témat s významným aplikačním potenciálem pro média, instituce i veřejnost. Svými texty do knihy přispěli Dennis Scheller-Boltz a Pavla Špondrová.
Jaké praktiky se v české veřejné sféře používají k označování žen a jak souvisejí se společenským statusem žen, hierarchiemi pohlaví, sexuálním obtěžováním, domácím násilím? * Jakým způsobem v jazyce přežívají tzv. tradiční obrazy ženství? * Jak se projevuje konceptualizace genderu a v čí prospěch se koncepty uplatňují? * Co znamená patriarchalistická kolonizace jazyka a jaké jsou její projevy? * Jak se ve veřejné sféře projevuje jazykové zpředmětňování žen? * Čím se v češtině řídí zacházení se jmény a příjmeními? * Mají se přechylovat ženská příjmení? * Jsou rodově neutrální jména vyhrazena pouze translidem, nebo je může používat široká veřejnost? * Co a jak lze ve vyjadřovací praxi změnit? * Jaké je místo lingvistiky genderu a sexuálních identit v české jazykovědě? * Proč chybí dvě výzkumné generace a co zdržuje výzkum? * Jakou roli přitom hrají či mohou hrát odborná pracoviště? Jak lze tento stav řešit?
Knihu ze zakoupit u nakladatele.
Vědci / vědkyně
