Zvolte jazyk

Sociologický ústav na letošním Týdnu vědy a techniky AV ČR nabízí řadu tématických přednášek našich vědkyň a vědců. Tématem letošního ročníku TVT je Dotkni se vědy. Akce probíhá ve dnech 1.–15. 11. 2014. V průběhu obou týdnů probíhají také další doprovodné akce, na které jste srdečně zváni.

Naši návštěvníci se mohou zaregistrovat zdarma do knihovny v našem ústavu, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. Nabídneme také následující přednášky, jimiž se zejména žákům a žákyním středních škol, ale i jednotlivcům z řad veřejnosti, snažíme odpovědět na otázku, jaká je naše společnost a jaké si můžeme klást otázky. Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního odděleníTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., případně na telefonu 210 310 596. Přednášky probíhají na adrese Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Doprovodné akce naleznete níže.

V nabídce jsou následující přednášky:

Network society aneb jaký vliv mají na naší společnost komunikační technologie?

Martin Buchtík, 6. 11., čtvrtek, 9:00

Představíme několik klíčových změn společnosti, které mají přímou souvislost s rozvojem komunikačních technologií – zejména mobilní komunikace a Internetu. Jak se nám mění vkus, co se děje, když jsme na víc místech najednou, jak si vybíráme okruhy známých, proč se svěřujeme na internetu a mění se náš život v neutuchající karneval? 

Demografické změny ve střední Evropě a týká se nás to vůbec?

Renáta Mikešová, 6. 11., čtvrtek, 11:00

V celé střední Evropě dochází v posledních desetiletích k významným demografickým změnám. Dlouhou dobu se přitom hospodářství i systémy sociální podpory výhradně zaměřovali na růst, a to jak na růst zisku, tak na růst počtu obyvatel. Avšak v 21. století jsme dospěli do bodu, kdy již počet obyvatel neroste, tedy alespoň ne všude. Významně poklesl počet narozených dětí a zároveň se neustále prodlužuje délka života, což má za následek stárnutí společnosti a snižování počtu pracujících obyvatel. Tyto demografické změny ovlivňují život v mnoha obcích – zavírají se školy, protože se nevyplatí je provozovat pro malý počet žáků, malé obchody na vesnici se neuživí, ruší se autobusové či vlakové spoje atd. Okrajové a málo obydlené oblasti ve střední Evropě přicházejí o své obyvatele, zatímco hlavní metropolitní regiony a některá regionální centra jsou stále atraktivní a některé z nich i populačně rostou. Týká se to i Česka? Ano, zatím však můžeme pozorovat negativní demografické změny pouze v některých oblastech, avšak vzhledem k demografickým prognózám se to v budoucnu bude týkat většiny území. Je proto důležité se na tyto změny připravit a poučit se od zemí či regionů, které bojují s negativními důsledky demografických změn již nyní.

Veřejné mínění a jeho výzkum v době normalizace

Marie Dlouhá, Martin Vávra, 7. 11., pátek, 8:00

Výzkumy veřejného mínění byly prováděny i v období před rokem 1989. Poté, co komunistický režim v padesátých letech sociologii zlikvidoval, začali si někteří jeho činovníci uvědomovat potřebu zjišťovat, co si běžní lidé myslí a co dělají. Ve srovnání s dnešní dobou byl ovšem výzkum názorů veřejnosti jinak organizován a také se zaměřoval na odlišná témata. Výzkumy prováděné nejdůležitější institucí v této oblasti, Ústavem pro výzkum veřejného mínění, byly přísně kontrolovány orgány Komunistické strany – byla stanovována jejich témata, schvalovány závěrečné zprávy se závěry výzkumů. Výsledky nebyly ve většině případů zveřejňovány. Tyto výsledky se ovšem zachovaly do současnosti a stejně tak je možno zaznamenat svědectví řady lidí, kteří v UVVM pracovali. Díky tomu můžeme nahlédnout do myšlení obyvatel „Husákova Československa“ – jak těch, kteří odpovídali na otázky v dotaznících, tak i těch, kteří tyto dotazníky připravovali.

Proč je tak mnoho Čechů tak málo hrdých na české občanství?

Klára Plecitá, 7. 11., pátek, 12:00

Češi patří v Evropě mezi národy, které jsou málo hrdé na své občanství. Hrdost na občanství (národní hrdost), je v západní kultuře považována za pozitivní emoci založenou na úspěších a kvalitách jednotlivců a skupin, které patří k politické komunitě zvané národ. V posledních 25 letech vzniklo několik studií o národní hrdosti. Většina z nich se zaměřila na specifické zdroje národní hrdosti jako vliv státu ve světě, ekonomické výsledky, umění a literatura, či sport. Tyto studie však jen málo objasnily, proč jsou některé národy velmi hrdé (např. Irové) a jiné méně (např. Češi). Náš výzkum založený na mezinárodních datech EVS 2008 a ISSP 2013 ukazuje, jak národní hrdost závisí na politické podpoře (důvěra k institucím jako vláda, armáda či církev, nespokojenosti s vládou, nespokojenosti s demokracií), sociální důvěře, životní spokojenosti, etnickém a občanském nacionalismu, a zda jsou hrdější ženy nebo muži.

Jak se Češi dívají na předlistopadovou minulost?

Daniel Kunštát, 10. 11., pondělí, 10:15

Letos uplyne 25 let od zásadní společenské změny, která v naší zemi odstartovala „návrat do Evropy“, tedy k demokratickému politickému systému a svobodné ekonomice. Toto výročí je dobrou příležitostí zamyslet se - na základě nejnovějších sociologických výzkumů - nad celou řadou klíčových otázek: Jak se současná česká společnost s odstupem čtvrtstoletí dívá na „sametovou revoluci“? Jak hodnotí komunistických režim? Kteří lidé podléhají nostalgii po komunistických časech? Co Češi oceňují na předlistopadové éře? A co naopak hodnotí kriticky?

Network society aneb jaký vliv mají na naší společnost komunikační technologie?

Martin Buchtík, 10. 11., pondělí, 14:00

Představíme několik klíčových změn společnosti, které mají přímou souvislost s rozvojem komunikačních technologií – zejména mobilní komunikace a Internetu. Jak se nám mění vkus, co se děje, když jsme na víc místech najednou, jak si vybíráme okruhy známých, proč se svěřujeme na internetu a mění se náš život v neutuchající karneval? 

Jak se Češi dívají na předlistopadovou minulost?

Daniel Kunštát, 11. 11., úterý, 11:00

Letos uplyne 25 let od zásadní společenské změny, která v naší zemi odstartovala „návrat do Evropy“, tedy k demokratickému politickému systému a svobodné ekonomice. Toto výročí je dobrou příležitostí zamyslet se - na základě nejnovějších sociologických výzkumů - nad celou řadou klíčových otázek: Jak se současná česká společnost s odstupem čtvrtstoletí dívá na „sametovou revoluci“? Jak hodnotí komunistických režim? Kteří lidé podléhají nostalgii po komunistických časech? Co Češi oceňují na předlistopadové éře? A co naopak hodnotí kriticky?

Kdo se o nás postará, až zestárneme?

Radka Dudová, 12. 11., středa, 14:45

Informace, že česká populace stárne, je často slyšet z médií i z úst odborníků a politiků. Opakují se zprávy, že starých lidí přibývá (a dále bude přibývat), zatímco mladých ubývá že v budoucnu nebude mít kdo důchodce živit a starat se o ně, až to nezvládnou sami a že si máme raději na důchod sami spořit, jelikož důchodový systém již nebude fungovat. Co ale stárnutí populace skutečně obnáší? Je to opravdu taková hrozba, či v něm lze vidět i něco pozitivního? A neznamená stárnutí něco jiného pro muže a pro ženy? Přednáška se zaměří na problematiku stárnutí populace z pohledu důchodového systému a z pohledu péče o nesoběstačné seniory. Ukáže mimo jiné, proč ženy získávají nižší důchody nežli muži a proč jsou to ony, které se častěji než muži starají o své staré rodiče.

Politická kultura a aktivní občanství napříč hranicemi

Daniela Gawrecká, 13. 11., čtvrtek, 9:00

Přednáška představí interaktivní formou pojem politická kultura, o kterém se sice často mluví mezi odborníky i v médiích, ale jen málokdo přesně ví, co znamená. Posluchači se dozvědí, jak se na politickou kulturu dívají různí autoři a jaké jsou přístupy k jejímu studiu. Během přednášky budeme společně hledat odpovědi na otázky: Co ovlivňuje politickou kulturu? Jak se liší postoje k politice a formy politické angažovanosti napříč hranicemi? Jak mohou občané co nejefektivněji ovlivnit veřejné dění a proč by se o to měli pokoušet?

Demografické změny ve střední Evropě a týká se nás to vůbec?

Renáta Mikešová, 13. 11., čtvrtek, 15:00 

V celé střední Evropě dochází v posledních desetiletích k významným demografickým změnám. Dlouhou dobu se přitom hospodářství i systémy sociální podpory výhradně zaměřovali na růst, a to jak na růst zisku, tak na růst počtu obyvatel. Avšak v 21. století jsme dospěli do bodu, kdy již počet obyvatel neroste, tedy alespoň ne všude. Významně poklesl počet narozených dětí a zároveň se neustále prodlužuje délka života, což má za následek stárnutí společnosti a snižování počtu pracujících obyvatel. Tyto demografické změny ovlivňují život v mnoha obcích – zavírají se školy, protože se nevyplatí je provozovat pro malý počet žáků, malé obchody na vesnici se neuživí, ruší se autobusové či vlakové spoje atd. Okrajové a málo obydlené oblasti ve střední Evropě přicházejí o své obyvatele, zatímco hlavní metropolitní regiony a některá regionální centra jsou stále atraktivní a některé z nich i populačně rostou. Týká se to i Česka? Ano, zatím však můžeme pozorovat negativní demografické změny pouze v některých oblastech, avšak vzhledem k demografickým prognózám se to v budoucnu bude týkat většiny území. Je proto důležité se na tyto změny připravit a poučit se od zemí či regionů, které bojují s negativními důsledky demografických změn již nyní.

Nevěřící Češi v novém náboženském věku?

Zdeněk R. Nešpor, 13. 11., čtvrtek, 16:30

Současný svět docela určitě není sekularizovaný a náboženství má z celosvětového hlediska často větší význam než kdykoli dřív. V České republice a dalších evropských zemích se nicméně zdá, jakoby to neplatilo. Společnost je silně odcírkevněná a k (církevnímu) náboženství se většinou staví odmítavě, i když to ještě nemusí znamenat, že je také ateistická. Budeme se ptát, proč a jaké to má důsledky. Budeme rovněž zkoumat, co v těchto ohledech přinesou tzv. církevní restituce.

 

---

 

Další akce pořádané Sociologickým ústavem

4. 11., 19:00, Sametové centrum, Cihelná 4, Praha 1
ČSSR v tvrdých datech? Příklady z výzkumu
Podrobnosti zde.

5. 11., 9:30 - 12:00, Filozofická fakulta UK, Nám. Jana Palacha 1, Praha 1
Informační den ČSDA - Zdroje dat ve společenských vědách
Podrobnosti zde.

5. 11., 18:00, Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha 1
Film a televize sociologickýma očima
Irena Reifová: Kolektivní paměť a/politického vnímání normalizačních seriálů

Podrobnosti zde.

11. 11. 13:00, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost
25 let od Sametové revoluce – tisková konference
Podrobnosti zde.

12. 11. 18:00, Americké centrum Praha, Tržiště 13, Praha 1
Do penze bez vděku: důchody žen v České republice
Podrobnosti zde.

13. 11., 14:00, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1
Čtvrteční sociologický seminář
Radka Dudová: Péče o starší: kdo se stará, jak a proč?

Podrobnosti zde.

Vědci / vědkyně

PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.

PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.

Oddělení: Lokální a regionální studia

Zobrazit profil

prof. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, PhD.

prof. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, PhD.

Oddělení: Ekonomická a náboženská studia

Zobrazit profil

PhDr. Marie Pospíšilová, Ph.D.

PhDr. Marie Pospíšilová, Ph.D.

Oddělení: Gender & sociologie

Zobrazit profil

PhDr. Martin Vávra, Ph.D.

PhDr. Martin Vávra, Ph.D.

Oddělení: Český sociálněvědní datový archiv

Zobrazit profil

Petr Gibas, Ph.D.

Petr Gibas, Ph.D.

Oddělení: Národní kontaktní centrum - gender a věda

Zobrazit profil

doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.

doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.

Oddělení: Gender & sociologie

Zobrazit profil

PhDr. Martin Buchtík

PhDr. Martin Buchtík

PhDr. Daniela Prokschová, Ph.D.

RNDr. Mgr. Renáta Mikešová, Ph.D.

RNDr. Mgr. Renáta Mikešová, Ph.D.

Oddělení: Lokální a regionální studia

Zobrazit profil

Připojené soubory

Newsletter

Pokud máte zájem o newsletter s novinkami našeho ústavu, zanechte nám váš e-mail. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

Bluesky

Nově nás naleznete také na Bluesky.