K nárůstu mzdových nerovností mezi pracovišti dochází, když firmy, které mají silnou pozici na trhu, outsourcují výrobu a služby jiným firmám se slabší pozicí, malým subdodavatelům, franšízám, OSVČ a dalším subjektům s nižšími mzdami. Firmy jako McDonald’s a Uber, jsou klasickými příklady takové kombinace tržní síly a externalizované práce. Alena Křížková poznamenává, že „extrémní zranitelnost malých dodavatelských firem a OSVČ je zřejmá právě v současné situaci pandemie COVID-19, protože okamžité a nejvíce negativní důsledky protipandemických opatření dopadají právě na tyto slabé hráče, na které větší firmy outsourcingem přenesly tržní riziko a nízko placenou práci“.
Ve 12 ze 14 zkoumaných zemí dochází k nárůstu mzdových nerovností mezi pracovišti a tento trend je silnější v soukromém sektoru, přičemž v osmi ze sledovaných zemí dochází k nárůstu nerovností i mezi pracovišti ve veřejném sektoru. V České republice jsme ve sledovaném období 2002–2013 svědky silného nárůstu mzdových nerovností mezi pracovišti jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru (a tam dokonce více než v soukromém).
Tento výzkum také ukazuje, že v zemích se slabou nebo snižující se ochranou pracovního trhu roste nejrychleji právě mzdová nerovnost mezi pracovišti. Oproti tomu kolektivní vyjednávání, vysoká minimální mzda a jasná pravidla odměňování redukují nerovnosti. Výsledky také poukazují na to, že pro snižování těchto nerovností jsou potřeba mechanismy, které by zvýšily vyjednávací moc zaměstnanců a zaměstnankyň, a také politiky, jež by omezily schopnost silných firem outsourcovat riziko a absorbovat příjmy. „V České republice se tento trend týká i nedobrovolného podnikání prostřednictvím ‚švarcsystému‘, který by bylo potřeba eliminovat ve prospěch zaměstnaneckých poměrů, jež jsou dlouhodobě pro zaměstnané výhodnější,“ říká Alena Křížková. Další výzkum bude podrobněji zkoumat tyto trendy mzdových nerovností a souvislosti s ochranou práce v jednotlivých zemích.
Výzkum byl financován v zahraničí např. National Science Foundation v USA, Alexander von Humboldt Foundation, the European Research Council a v ČR grantem Evropského sociálního fondu a rozpočtem ČR na projekt „22 % k rovnosti“, vedený Ministerstvem práce a sociálních věcí (grant CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0003702) a institucionální podporou na rozvoj výzkumné organizace (RVO: 68378025).
Celý článek „Rising between workplace inequalities in high-income countries“ je k dispozici v plném znění na webu PNAS.
Vědci / vědkyně
